Někdo to rád studené: kryorodopsiny
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Baví tě přírodní vědy a technika a německy umíš zatím jen trochu? Nezoufej a využij možnosti zúčastnit se již třetího ročníku soutěže Němčina pro bystré hlavy, kterou pro středoškoláky vypsal Goethe‑Institut. Na vítěze čeká cesta do Německa!
Soutěž je určena technicky a přírodovědně zaměřeným středoškolákům ve věku 15‑18 let, kteří se učí němčinu zatím jen krátce a jako druhý cizí jazyk. Soutěž proběhne česky a částečně německy. Hlavní cenou je cesta do Německa!
Soutěží se na www.goethe.de/cesko/hk:
• představí svůj soutěžní projekt z některého z oborů fyzika, chemie, biologie, matematika nebo informatika,
• sdělí, co je pro ně na Německu zajímavého,
• vyplní kvíz o německých vynálezech.
Osm finalistů dostane na jaře 2013 příležitost představit svůj projekt před odbornou porotou v Praze. Dva nejlepší pak v létě 2013 pojedou do Německa a poznají tuto zemi z pohledu vědy a výzkumu. Kromě toho si tam také samozřejmě zlepší svou němčinu.
Projekt podporují MŠMT, SOČ a DAAD.
Stepanka.Lanova@Prag.goethe.org, 221 962 225
Goethe‑Institut, Masarykovo nábřeží 32, 110 00 Praha 1
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...
Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.