Energetická krize a renesance OZE v ČR
Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit.
Jak prokázal průzkum na vybraných středních školách, mají. Přestože se některé vysoké školy technického zaměření potýkají s nedostatkem zájemců o studium, téměř 40 % českých středoškoláků uvažuje o tom, že bude po maturitě pokračovat ve studiu na vysoké škole technického nebo přírodovědného zaměření.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 1010 studentů gymnázií, středních průmyslových a technických škol a odborných učilišť s maturitními obory. Plných 391 dotázaných, z toho 100 dívek, odpovědělo kladně na otázku, zda mají zájem o studium technické nebo přírodovědné vysoké školy. Zájem o technické a přírodovědní obory tedy projevilo 39 % dotázaných. Při výběru ze 13 oborů počínaje matematikou, přes strojírenství, dopravu až k archeologii a architektuře projevili chlapci největší zájem o počítačovou techniku, strojírenství a informační technologie. Preference dívek jsou však zásadně odlišné – největší zájem je o přírodní vědy, na druhém místě se dívky překvapivě nejvíc zajímají o studium matematiky a pozoruhodný je i zájem o studium chemie, který „pomyslně“ obsadil třetí místo.
Rozdíly v preferencích mezi chlapci a dívkami jsou i ve vymezení oblasti, ve které by ve zvoleném oboru chtěli studenti pracovat. Zatímco středoškoláci by nejraději našli uplatnění při vývoji aplikací a technologií, středoškolačky dávají přednost práci ve zvoleném oboru v základním výzkumu. Největší význam při rozhodování o budoucím uplatnění přitom přisuzují čeští středoškoláci perspektivě celoživotního uplatnění ve zvoleném oboru. Následuje výše nástupního platu a perspektiva jeho růstu. Možnost uplatnění v zahraničí je až na čtvrtém místě a případná podpora zaměstnavatele při zajištění bydlení nebo možnost čerpání zaměstnaneckých benefitů jsou až na samém konci preferenčního žebříčku.
Pětinu dotázaných přivedli k zájmu o konkrétní obor rodiče, téměř stejný vliv při výběru budoucího povolání má na mladé lidi internet a jen v 6 % případů vzbudili zájem o studium vybraného oboru učitelé.
Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit.
Jak už to bývá, při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe než v době, kdy se tyto události odehrávaly.
Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu.
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.