Studenti

Článků v rubrice: 314

Mají středoškoláci zájem o studium techniky?

Jak prokázal průzkum na vybraných středních školách, mají. Přestože se některé vysoké školy technického zaměření potýkají s nedostatkem zájemců o studium, téměř 40 % českých středoškoláků uvažuje o tom, že bude po maturitě pokračovat ve studiu na vysoké škole technického nebo přírodovědného zaměření.

Fotogalerie (6)
Průzkum ukázal pozoruhodné rozdíly v pořadí preferencí budoucího profesního zaměření u mužů: počítačová technika, strojírenství, informační technologie; a u žen: vědy o přírodě, matematika, chemie.

Průzkumu se zúčastnilo celkem 1010 studentů gymnázií, středních průmyslových a technických škol a odborných učilišť s maturitními obory. Plných 391 dotázaných, z toho 100 dívek, odpovědělo kladně na otázku, zda mají zájem o studium technické nebo přírodovědné vysoké školy. Zájem o technické a přírodovědní obory tedy projevilo 39 % dotázaných. Při výběru ze 13 oborů počínaje matematikou, přes strojírenství, dopravu až k archeologii a architektuře projevili chlapci největší zájem o počítačovou techniku, strojírenství a informační technologie. Preference dívek jsou však zásadně odlišné – největší zájem je o přírodní vědy, na druhém místě se dívky překvapivě nejvíc zajímají o studium matematiky a pozoruhodný je i zájem o studium chemie, který „pomyslně“ obsadil třetí místo.

Rozdíly v preferencích mezi chlapci a dívkami jsou i ve vymezení oblasti, ve které by ve zvoleném oboru chtěli studenti pracovat. Zatímco středoškoláci by nejraději našli uplatnění při vývoji aplikací a technologií, středoškolačky dávají přednost práci ve zvoleném oboru v základním výzkumu. Největší význam při rozhodování o budoucím uplatnění přitom přisuzují čeští středoškoláci perspektivě celoživotního uplatnění ve zvoleném oboru. Následuje výše nástupního platu a perspektiva jeho růstu. Možnost uplatnění v zahraničí je až na čtvrtém místě a případná podpora zaměstnavatele při zajištění bydlení nebo možnost čerpání zaměstnaneckých benefitů jsou až na samém konci preferenčního žebříčku.

Pětinu dotázaných přivedli k zájmu o konkrétní obor rodiče, téměř stejný vliv při výběru budoucího povolání má na mladé lidi internet a jen v 6 % případů vzbudili zájem o studium vybraného oboru učitelé.


Průzkum proběhl v období od 2. 11. do 1. 12. 2010 ve středních školách v Plzni (Střední odborné učiliště), Brně (Střední průmyslová škola), Táboře (SPŠ), Praze (Gymnázium), Hradci Králové (SOU), Strakonicích (SPŠ), Žďáru nad Sázavou (SPŠ), Děčíně (Gymnázium), Neratovicích (SOU), Bílině (Gymnázium) a Bystřici nad Pernštejnem (Gymnázium). Uskutečnil se v rámci besed Energie – budoucnost lidstva, které se na středních školách v celé České republice konají už jedenáctý rok a jichž se dosud zúčastnilo téměř 140 tisíc studentů.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetická krize a renesance OZE v ČR

Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit.

Co bylo před energetickou krizí

Jak už to bývá, při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe než v době, kdy se tyto události odehrávaly.

Modernizace vodních elektráren

Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu.

Nové jaderné projekty pro Evropu

Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.

Solární rok 2023

Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail