Studenti

Článků v rubrice: 338

Nejlepší středoškolští matematici si prohlédli Temelín

Gymnázium Jírovcova v Českých Budějovicích hostilo od 9. března 2008 celostátní kolo již 57. ročníku Matematické olympiády. Sítem školních a krajských kol prošlo a do nejvyššího kola soutěže postoupilo 50 nejúspěšnějších řešitelů. Hlavním partnerem celostátního kola Matematické olympiády byla energetická společnost ČEZ a mladí matematici z celé republiky si tak mohli prohlédnout i Jadernou elektrárnu Temelín.

Fotogalerie (3)
Mladí matematici na návštěvě v Jaderné elektrárně Temelín

„Je velkým úspěchem každého z vás, že jste se dostali mezi padesátku nejlepších matematiků a zúčastnili se celostátního kola zde v Českých Budějovicích. Naše společnost se letos stala hlavním partnerem celostátního kola Matematické olympiády a moc si toho vážíme. Vždyť vzdělané mladé lidi v technických oborech budeme stále potřebovat. Potěšilo nás, že se vám líbila včerejší prohlídka elektrárny Temelín a to, že někteří z vás projevili zájem s naší společností v budoucnu spojit svůj profesní život,“ řekl při předávání ocenění nejlepším matematikům na českobudějovické radnici zástupce ředitele Jaderné elektrárny Temelín Antonín Ješátko.

Společnost ČEZ se dlouhodobě věnuje a bude věnovat projektům, které podporují vzdělanost a tak je logické i partnerství při Matematické olympiádě. „Věřím, že v padesátce mladých a chytrých lidí, kteří zde na českobudějovické radnici přebírají ocenění úspěšných řešitelů, stojí i naši budoucí zaměstnanci,“ doplnil Antonín Ješátko.

Matematická olympiáda patří k nejvýznamnějším středoškolským soutěžím v republice. Byla první předmětovou olympiádou, která u nás vznikla a stala se vzorem ostatním olympiádám – biologické, fyzikální, chemické, zeměpisné. Jde o soutěž prestižní, ale zároveň velmi obtížnou, která pokračuje i na mezinárodní úrovni a i letos tam budou nejlepší řešitelé reprezentovat české školství.

„Jsem rád, že pořadatelé Matematické olympiády z Gymnázia Jírovcova našli pro padesát finalistů v programu odpoledne k návštěvě Temelína. Právě mladí matematici mají potenciál pokračovat ve vzdělání na technických vysokých školách ze kterých naše elektrárna čerpá nové odborníky. Potěšil mě živý zájem studentů o možnost uplatnění se v energetice. Je třeba si uvědomit, že výchova personálu jaderné elektrárny trvá několik let a mladí matematici, kteří dnes na Temelín přijeli jsou ve třetím či maturitním ročníku, takže mají před sebou ještě pět let na vysoké škole. Když se po ní rozhodnou pro budoucnost v energetice, tak jsou to právě ti lidé, kteří mohou provozovat Temelín někdy po roce 2015 a být třeba i u renesance jaderné energetiky v Čechách,“ říká vedoucí personálního útvaru Temelína Pavel Šimák, který se studenty při návštěvě diskutoval možnosti a šance jejich uplatnění ve Skupině ČEZ.

Pracovat na Temelíně? Ano, umím si to představit

Padesátka finalistů si na elektrárně Temelín prohlédla informační centrum, strojovnu prvního bloku, podívala se k chladicím věžím. Studenty velmi zaujal plnorozsahový simulátor, tedy přesná kopie blokové dozorny, kde jak se ukázalo, by někteří z mladých matematiků v budoucnu rádi pracovali. „Exkurze na Temelíně se mi líbila a uměl bych si v budoucnu představit, že bych usedl do křesla operátora jaderné elektrárny. Docela se mi líbila ta pracovní možnost, kterou nám nastínil pan Šimák při diskusi na informačním centru. Určitě bych tady mohl využít matiku, fyziku či přírodní vědy, které mě baví, ale napřed mě čeká pět let studia,“ uvažoval při prohlídce simulátoru Martin Michálek z Hradce Králové, který si podal přihlášku na Matematicko fyzikální fakultu UK v Praze.

„Loni byly úlohy, především na krajském kole, náročnější. Nulu nemám a to je úspěch, ale uvidíme zítra při vyhlášení výsledků. O tom pracovat v jaderné energetice jsem zatím neuvažovala. Možná je to i tím, že fyziku nemusím, ale mám ráda matematiku či biologii, ale nejvíce mě láká architektura kam jsem letos dělala talentové zkoušky,“ uvedla při prohlídce Temelína studentka čtvrtého ročníku gymnázia Alena Skálová z Prahy, která byla jednou ze šesti dívek, které se letos probojovaly do celostátního kola.

„Zatím o svém profesním životě nemám konkrétní představu, ale musím přiznat, že své uplatnění v energetice či jaderné energetice si docela umím představit. Energetika je rozhodně perspektivní obor a protože jsem se letos přihlásil na Matematicko fyzikální fakultu UK v Praze v oboru fyzika, tak je třeba i Temelín zajímavá možnost mého budoucího uplatnění,“ uvažuje o nové možnosti pro své budoucí uplatnění v energetice Jan Čapek z Duchova.

Pavel Šimák
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

MAGIC: Laserová značka s pomocí AI osvětluje původ rakoviny

Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek ...

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail