Rubriky

Každou sekundu každý den je naše Země bombardována částicemi z vesmíru. Některé z těchto částic narazí na zemskou atmosféru, čímž mohou vyvolat spršku dalších částic, zatímco jiné jen proletí a snadno projdou čímkoli, včetně nás samotných. Procházíme se tedy mořem záření, aniž to nějak cítíme. Vyvstává otázka: kolik kosmických částic vlastně naším tělem v každém okamžiku prolétá? Stručná odpověď: jsou jich tisíce bilionů (10¹⁵).

Naučný pořad vzdělávacího programu Svět energie Skupiny ČEZ „Virtuálně v elektrárně“ zahajuje 7. ročník. Zájemci mohou nahlédnout do běžně nepřístupných prostor významných elektráren. Loňský ročník přilákal přes 1,5 tisíce školních tříd z téměř 600 základních a středních škol. Nejoblíbenější prohlídkou se stala Jaderná elektrárna Temelín. Program je však otevřen i široké veřejnosti. Registrace probíhají na webu www.svetenergie.cz.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) letos v srpnu zahájila iniciativu ATLAS (Atomic Technologies Licensed for Applications at Sea – Atomové technologie licencované pro využití na moři). Jde o globální iniciativu na podporu bezpečného a mírového využívání jaderné energie v civilní lodní dopravě a u plovoucích jaderných elektráren. ATLAS je první krok k tomu, aby se jaderná energie stala běžnou součástí čisté námořní dopravy. IAEA tím chce zajistit, že pokud budou jaderné lodě a plovoucí elektrárny nasazeny, bude to bezpečné, mezinárodně kontrolované, transparentní a v souladu s nejvyššími standardy.

Velká část území pokrývajícího části severní Ukrajiny a jižního Běloruska byla po havárii v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 prohlášena za uzavřenou zónu. Život však jde dál: i když některé části stále zůstávají zakázanou zónou, lidé v ní pracují a zónu denně navštěvují. A někteří se rozhodli tam žít. A stále tam žijí zvířata – a dokonce prosperují. OSN nazvalo uzavřenou zónu jako „největší experiment s navrácením divočiny v Evropě“.

MAAE modernizuje významnou databázi jaderné energie. Mezinárodní agentura pro atomovou energii spustila aktualizovanou verzi svého Informačního systému o jaderných reaktorech (PRIS) a spustila novou veřejnou webovou stránku s optimalizovaným interaktivním prohlížečem dat PRIS, který poskytuje rychlejší a intuitivnější přístup k důvěryhodným informacím o jaderných reaktorech z celého světa. Databázi najdete zde: PRIS Analytics

Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro naše chápání sporu o existenci „bezpečné“ dávky ionizujícího záření. Velmi nízké hladiny mutagenů a karcinogenů volně se vyskytujících v přírodě (environmentálních), včetně nízkých dávek záření, mohou mít biologické důsledky v případě, že zároveň již existuje nějaké spontánní nebo samočinné vnitřní (endogenní) poškození DNA. Právě tomuto problému se věnuje článek od Daniela Billena z divize lékařských věd na Oak Ridge Associated Univerzity.