Spontánní versus radiační poškození DNA
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro naše chápání sporu o existenci „bezpečné“ dávky ionizujícího záření. Velmi nízké hladiny mutagenů a karcinogenů volně se vyskytujících v přírodě (environmentálních), včetně nízkých dávek záření, mohou mít biologické důsledky v případě, že zároveň již existuje nějaké spontánní nebo samočinné vnitřní (endogenní) poškození DNA. Právě tomuto problému se věnuje článek od Daniela Billena z divize lékařských věd na Oak Ridge Associated Univerzity.







































