Rubriky

Ještě v nedávné době se o mase příliš nemluvilo. Bylo považováno za hvězdu na talíři vyvážené zdravé stravy. Většina lidí na západě dnes konzumuje maso každý den, ale i lidé v jiných, méně „masožravých“ kulturách, například v Číně, přicházejí dnes masu na chuť. Údajně díky rostoucí životní úrovni.

Svět se dnes dohaduje, zda technologie frakování k získávání ropy a zemního plynu je darem z nebes nebo ekologickou noční můrou. Bývalý pracovník v Oak Ridge National Laboratory ve státě Tennessee, Peter Kearl, se domnívá, že čistější a ekologičtější způsob získávání paliv by mohlo místo tlakové vody a chemikálií při frakování poskytnout používání mikrovln. To ale není vše. Nová technologie by mohla přispět i ke skladování CO₂, zamezit těžbě v dosud nedotčených oblastech a dokonce vyrábět pitnou vodu. Nová technologie by mohla zajistit nový lacinější zdroj ropy a plynu.

Největší uhelná elektrárna ve Velké Británii plánuje spalovat biomasu a ukládat emise CO₂ v Severním moři. Jde o fantaskní scénář v boji proti změně klimatu: elektrárnu produkující negativní emise?

V březnu 2004 byla do vesmíru vyslána vesmírná sonda Rosetta, jejímž úkolem bylo umístit na kometu 67 P přistávací modul Philae; ten měl pomoci zjistit, odkud Země získala vodu. Jedna z teorií totiž předpokládá, že vodu na Zemi přinesly komety. Kometa je správný název, výstižnější by však byl termín „špinavá sněhová koule“ (dirty snowball). Tyto sněhové koule cestují po velkých zhruba eliptických drahách a periodicky se dostávají z vnějších oblastí solárního systému do jeho vnitřních částí.

Představte si, že by ze Země zmizel veškerý život a do oceánu by byla vhozena jediná fotosyntetizující bakterie nebo řasa. Jak dlouho by pak trvala kolonizace pevniny a oceánů?

Nikdo nepochybuje o tom, že voda, která zaujímá 70 % povrchu Země a tvoří téměř dvě třetiny našeho těla, je pro život velmi důležitá. Přesto o ní ještě všechno neznáme. Čím víc ale o ní víme, tím se nám zdá méně obyčejná. Má řadu anomálií, tj. fyzikálních a chemických vlastností, které ji odlišují od jiných materiálů. Anomálie přitom pro vědce představují šance na technologické průlomy. Jiným příkladem může být křemík, jehož neobvyklé vlastnosti se staly základem pro objev polovodičů a následný nástup digitální technologie.