Rubriky

Po dvaceti pěti letech od spuštění posledního reaktoru by měla Velká Británie v brzké době začít stavět dva nové reaktory. Reaktory budou účinnější a ještě bezpečnější než reaktory stávající. Pokud půjde vše podle plánu, budou reaktory postaveny ve stávající jaderné elektrárně Hinkley Point na pobřeží Somersetu. Plánované náklady dosáhnou 14 miliard liber šterlinků a po uvedení do provozu zajistí 7 % z celkové výroby elektřiny. Reaktory typu EPR, vyvinutého společností Areva, postaví konsorcium firem vedené francouzskou společností EdF Energy. Elektrárny bude z padesáti procent vlastnit Čína.

Pokud by armáda USA představovala jedinou zemi, pak by ve spotřebě ropy ve světě obsadila 33. místo. Denní energetickou spotřebou téměř 45 milionů litrů surové ropy by předčila například Švédsko. Automobilové konvoje dopravující ropu a vodu jsou současně terčem útoků, při nichž v Afganistánu a v Iráku přicházejí o život nebo jsou zraněny tisíce vojáků a civilních dodavatelů.

Slunce právě vychází a budova kampusu univerzity v Seattlu začne v každém okamžiku tát. Nejde o chybu v projektu. Uvnitř panelů stěn je totiž gel, který tuhne v noci a s nástupem dne se taví. Jedná se o materiál s fázovou přeměnou – PCM (Phase Exchange Material). Jde o gel, který pomůže snížit množství energie nutné k ochlazování kancelářských místností v sídle oddělení molekulárního inženýrství.

Na výrobu elektřiny to sice zatím tak úplně nevypadá, ale… Z malého čtvercového trávníku na střeše Nizozemského ekologického institutu ve Wageningenu vychází spleť jasně červených kabelů. Podle výzkumníků by tento zelený záhon mohl znamenat revoluci ve výrobě elektřiny. Na elektřinu z kořínků trav je zde napojeno ve dne v noci elektrické zařízení…

Čpavek se začal průmyslově vyrábět začátkem 20. století. Důležitou úlohu hrál v 2. světové válce, při udělování dvou Nobelových cen a znamenal také globální revoluci v zemědělství. Rostliny pěstované s využitím umělých dusíkatých hnojiv zajišťují výživu téměř 48 % světového obyvatelstva. Mohl by být v budoucnu i čistým zdrojem paliva? Při spalování čpavku vzniká jen vodní pára a dusík, jehož normální podíl v atmosféře činí až 78 %.

Tornáda jsou spojována s destrukcí. Jak se ale zdá, jejich energie by se za určitých okolností mohla využít k výrobě elektřiny. Umožnit to má sluneční vířivý systém (Solar Vortex System), jehož autory jsou Mark Simpson a Ari Glezer z George Institute of Technology v Atlantě. Tento systém spoléhá na teplotní rozdíly mezi horkým vzduchem při zemi a chladnějším vzduchem jen několik metrů nad ní.