Rubriky

O vodíku jako o energetickém médiu třetího tisíciletí se mluví a píše stále častěji. To ostatně předpovídal již roku 1874 J. Verne prostřednictvím jednoho z hrdinů románu Tajuplný ostrov. Cyrus Smith – viz http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1035-vodik-na-silnicich

Představte si hotel, který se s vámi tiše a měkce vznese do oblak. Za širokými panoramatickými okny můžete pozorovat, jak nebe postupně tmavne a tmavne. Nestmívá se, to jen vaše cestovní kabina stoupá nad zemskou atmosféru. Současně zvolna odplouvá i vaše tíže. O několik dní později dorazíte k rozsáhlé orbitální stanici. Vítejte v kosmu. Právě jste se svezli vesmírným výtahem.

Pro pochopení fyzikálních procesů odehrávajících se v kosmických objektech je důležitá znalost jejich dlouhodobého chování. Moderní astronomické observatoře mohou dodat data pokrývající roky, vědci však často potřebují znalosti o chování v horizontu desítek let i více.

I přes všechen pokrok posledních let představují dodnes kosmické záblesky záření gama jednu z největších astrofyzikálních záhad. Tyto krátké jevy představující největší známá uvolnění energie, které vzniká vesměs ve velmi vzdáleném vesmíru, můžeme často pozorovat i v normálním viditelném světle a v záření rentgenovém. Někdy i rádiovém. Gama jevy nás ovšem překvapují nejen jako záblesky z vesmíru, ale i jako záblesky přicházející ze zemského povrchu.

Kosmické agentury Evropy (ESA), Spojených států (NASA) a Japonska (JAXA) se spojily do ambiciózního kosmického projektu nazvaného International X-ray Observatory (mezinárodní rentgenová observatoř), zkráceně IXO. Cílem projektu je vypustit do vesmíru obří rentgenový teleskop. Jde o spojení původně oddělených programů ESA XEUS a NASA Constellation X. Důvodem spojení je velká technologická i finanční náročnost úkolu.