Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje mikrobiální zátěž v asociacích mezi nemocemi a mikrobiomem. Studie o souvislosti mezi určitými onemocněními a střevním mikrobiomem se obvykle zaměřují na mikrobiální složení – relativní podíl různých druhů mikrobů ve vzorku. Nová studie z Evropské mikrobiální laboratoře (EMBL) v Heidelbergu demonstruje nástroj strojového učení, který dokáže predikovat mikrobiální zátěž – hustotu mikrobů ve vzorku střevní mikrobiologie – ze sekvenčních dat bez nutnosti nákladných dalších experimentů. Studie tvrdí, že mikrobiální zátěž je důležitým faktorem, který je třeba zvážit ve studiích asociace s onemocněními, aby se předešlo falešným závěrům.

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný mozek mohl udržet vědomí, když je oddělen od svého těla a smyslů. Prožitky člověka jsou obvykle charakterizovány sítí interakcí mezi lidským mozkem, tělem a prostředím. Nedávný vývoj v neurovědě však se přesunul z oblasti hypotetických spekulací a sci-fi k příkladům, kde by vědomí mohlo být odděleno od zbytku světa. Ve studii z roku 2020, podrobně popsané v časopise Trends in Neuroscience, filozof Tim Bayne z Monash University v Melbourne a neurovědci Anil Seth z University of Sussex v Anglii a Marcello Massimini z University of Milano v Itálii popisují kontexty, ve kterých by takové „ostrovy vědomí“ mohly existovat.

Už vám počítač nebo tablet hlásil „Not enough memory to complete this operation“? Můžete spotřebovat veškeré úložiště v telefonu, zaplnit disk počítače. Ale můžete spotřebovat veškerý paměťový prostor ve svém mozku? Neurovědci tvrdí, že pro typický, zdravý mozek není kapacita paměti fixní ani ji nemůže spotřebovat. „Neexistuje smysluplný limit toho, kolik informací může mozek uložit“, řekla Elizabeth Kensinger, profesorka psychologie a neurovědy na Boston College. „Vzpomínky lze považovat za data, která mozek používá k pochopení současného okamžiku, k předpovědím budoucnosti a k podpoře budoucího učení.“ 

Mezinárodní síť observatoří gravitačních vln LIGO, Virgo a KAGRA (LVK) oznámila v dubnu detekci svého 200. kandidátského signálu gravitační vlny v tomto čtvrtém pozorovacím období (O4), které stále probíhá. Signál přišel 19. března 2025 a s více než 99% pravděpodobností pochází ze sloučení dvou černých děr. Tento nový rekord detekcí je působivý, vezmeme-li v úvahu, že celkový počet signálů detekovaných ve všech předchozích pozorovacích obdobích (O1, O2, O3) byl 90. Je způsoben zvýšenou citlivostí detektorů v důsledku modernizace provedené mezi O3 a O4. Z těchto dvou set signálů je většina pravděpodobně generována sloučením dvou černých děr miliony nebo miliardy světelných let od Země, zatímco sloučení dvou neutronových hvězd nebo smíšených dvojhvězd černé díry s neutronovou hvězdou je mnohem vzácnější a obtížněji identifikovatelné.

QR kódy se staly každodenním nástrojem pro rychlý přístup k webovým stránkám nebo digitálním menu restaurací, k provádění online plateb či využívání všech typů digitálních služeb. Kyberzločinci však tuto výhodu zneužili k vytvoření nové útočné techniky, která je stále běžnější a může postihnout jakéhokoli uživatele: phishing s QR kódy. Tento typ podvodu kombinuje technologické klamání a manipulační techniky, aby uživatele přiměl k naskenování škodlivého kódu. Tímto způsobem se oběti mohou dostat na falešnou stránku, která jim ukradne osobní údaje, bankovní přihlašovací údaje nebo nainstaluje malware do jejich zařízení. Cena za to může být vysoká: ztráta peněz, krádež identity nebo neoprávněný přístup k důležitým účtům. A obětí se může stát kdokoli. Stačí naskenovat nebo přečíst kód vygenerovaný kyberzločincem.