Celosvětový zájem o malé modulární reaktory (Small Modular Reactors, SMR) stále roste. Významně jej urychlil rychlý vstup datových center na trh (v souvislosti s rozvojem umělé inteligence). SMR jsou považovány za levnější a snadněji postavitelné než dnešní velké jaderné reaktory. Je stále více pravděpodobné, že budou cestou vpřed, neboť tradiční jaderný průmysl má potíže s dokončováním rozsáhlých projektů včas a v rámci rozpočtu. Otázkou nyní je, kdy, nikoli zda, bude první západní SMR uveden do provozu. A uchazečů je dost. V říjnu 2024 uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii 68 projektů SMR ve vývoji, včetně čtyř v provozu a dalších čtyř ve výstavbě. Tento článek uvádí 10 iniciativ, které pravděpodobně zaznamenají pokrok již v roce 2025.

V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie. Svou roli však mohou hrát i další projekty, včetně těch, které používají jako palivo a současně chladicí kapalinu roztavené soli. V mnoha ohledech se reaktory s roztavenou solí (MSR – molten salt reactors) příliš neliší od konvenčních jaderných reaktorů, ale na rozdíl od vodou chlazených jsou aktivní zóny MSR chlazeny solemi. Tento konstrukční prvek může poskytnout četné výhody z hlediska účinnosti a činí MSR zvláště vhodnými i pro jiné aplikace, než jen pro výrobu elektřiny.

„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, co nás přesahuje či dokonce řídí? Je nějaká všeobjímající vesmírná inteligence, kterou nazýváme Bůh? Nikdo to neví, ale existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak a proč se náboženství vyvinulo.

To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, v níž středoškoláci po tři hodiny řeší úlohy a lámou si hlavu nad zapeklitými fyzikálními otázkami. A jak se zdá, opravdu je to baví – letošního ročníku se zúčastnilo celých 1 149 soutěžících rozdělených do téměř 250 týmů.

Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují sluneční světlo a přeměňují ho na teplo. Barviva reagující na teplotu začleněná do vláken zároveň vratně mění barvu, což uživatelům umožňuje vizuálně sledovat kolísání teploty. Nově vyvinutý materiál byl popsán koncem loňského roku v časopise Advanced Composites and Hybrid Materials. Tkaninu je možné použít v oblečení určeném pro velmi nízké teploty. Tedy pokud na vás bude svítit slunce.