e-zin popularizující vědu a techniku

Neviditelná tlačítka: objeví se, jen když jsou třeba

Palubní deska automobilů budoucnosti: osvětlená tlačítka vystupují z elegantně uhlazené plochy právě ve chvíli, kdy se řidičova ruka blíží k povrchu. Tam, kde ještě před chvílí byla hebká umělá kůže umocňující luxusní dojem z interiéru, se náhle objevují trojrozměrná tlačítka. Jakmile se řidič jednoho z nich dotkne, ucítí krátký impulz potvrzující stisknutí. A ihned poté, co odtáhne ruku zpět, tlačítka zmizí. S neviditelnými tlačítky nazvanými Morphing Controls, což jsou vlastně ovládací prvky schopné měnit tvar, se společnosti Continental jako inovátorovi v oblasti techniky podařilo vyřešit protichůdné požadavky při navrhování moderních interiérů: co nejvíce použitelných funkcí obsluhovaných co nejmenším počtem ovladačů.

Rusové vyvíjejí hybridní reaktor, který bude fúzovat i štěpit

Hybridní reaktor kombinuje principy termonukleární fúze a jaderného štěpení. Jeho srdcem bude fúzní reaktor – tokamak, obklopený štěpným reaktorem chlazeným roztavenými solemi. Neutrony, produkované v tokamaku, se budou v zachytávat v blanketu (rozuměj v palivu štěpného reaktoru), kde budou štěpit thorium 232. Thoriové palivo je levnější a dostupnější než uran. Navíc oproti fúzním reaktorům nebude pro generování elektrické energie potřeba dosahovat tak vysokých teplot, jako u samotného fúzního. (O hybridních reaktorech jsme už psali zde:

https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/558-hybridni-jaderny-reaktor)

Nahradí DONES zařízení IFMIF?

I kdyby Spojené státy americké v roce 1998 dodržely slovo a pokračovaly v projektu ITER a nemusel se po jejich odstoupení rozpočet snižovat a velikost tokamaku ITER zmenšovat, nestačil by projektovaný výkon nového plazmatu k vyzkoušení odolnosti konstrukčních materiálů vůči tokům fúzních neutronů. Jen by nebyly dnes náklady na testovací zařízení tak vysoké.

Čína se snaží měnit počasí

Čínští vědci se snaží zvýšit sněhové srážky v oblasti, která je 3 × větší než Španělsko. Cílem je získat další vodu potřebnou v boji proti obdobím sucha a na pomoc zemědělství. Pokud se projekt podaří, bude to mít velké dopady. Je založen na staré známé metodě vystřelování částeček jodidu stříbrného do mraků (cloud seeding), aby mraky uvolnily svou vlhkost ve formě sněhových nebo dešťových srážek. Pro účely „očkování mraků“ se budou používat hořáky umísťované na úpatí hřebenů hor Tibetské náhorní plošiny, aby vytvářely silný tah horkého vzduchu vzhůru, který vynese částice jodidu stříbrného do mraků, kde by měly přispět k tvorbě ledových krystalků a k jejich přeměně ve sněžení. Vědci se domnívají, že to pomůže zvýšit roční průtok vody v řekách na množství až 10 trilionů litrů. Byl by to velký přínos pro výrobu potravin, která je dnes v důsledku sucha nebo záplav o 20 milionů tun za rok nižší než dříve. V současné době je v provozu již na 500 hořáků. Každý z nich stojí 8 000 dolarů. Jejich konečný počet má dosáhnout až desítek tisíc kusů.

Obří lodní výtah Niederfinow zlepší evropskou lodní dopravu

Pouhých 180 kilometrů od našich severních hranic se dokončuje unikátní stavba lodní zdviže, která středoevropskými vodními kanály propojí přes Magdeburg a Berlín severomořské přístavy s Polskem a Baltským mořem.

... 1 « 3 4 5 6 7 8 9 » 436 ...

Soutěž / Říjen

Gratulujeme Pavlu Svobodovi, který jako první správně odpověděl na zářijovou otázku, co by to mohl být "mlnozpyt". Ano, věda o elektřině, protože dříve se tehdy nevysvětlitelným jevům v souvislosti s projevy elektřiny říkalo mlno (například hromovému blesku říkali staří Čechové mlň).

V říjnu slavíme sto let vzniku svobodného Československa, proto se zeptáme: Kolik procent občanů Československa mělo v roce 1918 přístup k elektřině?

První správnou odpověď odměníme dárkem.

A už tu máme odpověď:

V samotných Čechách to bylo 40 %, v Čechách, Moravě a Slezsku 34 %, na Slovensku 2 %.

Srávně odpověděl ještě "před výročím" náš věrný čtenář Karel Rott. Gratulujeme a posíláme užitečný dárek.

Sledujte novou otázku v listopadu!

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích PDF čísel?

Provoz portálu v roce 2017 a 2018
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail