Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 219

Velká uhelná lež

Respektovaný německý list Handelsblatt přinesl rozsáhlý článek pod titulkem „Velká uhelná lež“. Informuje v něm o nové uhelné elektrárně, kterou u města Datteln v západním Porúří staví německá společnost Uniper. Nový elektrárenský zdroj o výkonu 1100 megawattů (pro srovnání: zhruba polovina výkonu jaderné elektrárny Temelín), s jehož uvedením do provozu se počítá během prvního pololetí roku 2018, vůbec nezapadá do oficiálně deklarované energetické politiky spolkové vlády sázející jednoznačně na obnovitelné zdroje. Je totiž na uhlí.

Světelný meč

Elegantní zbraň. Známe ji ze Star Wars, už 40 let. Diváci obdivují charakteristické blesky světelného meče a epický boj mezi Darthem Vaderem a Obi-Wanem Kenobim. A chtěli by mít také takový meč a trénovat s ním. Jenže jaká by to mohla být technologie? Don Lincoln, vedoucí vědec amerického Fermilab, největší výzkumné instituce v oblasti velkých Hadronových srážečů ve Spojených státech, se s oblibou zabývá popularizací vědy. Jednou z jeho úvah je "Jak vyrobit světelný meč". Pokud by se mu to povedlo, vydělá miliony na trhu s vánočními hračkami.

Palivo z biologicky rozložitelných odpadů

Nová technologie MULTIFERM pro výrobu paliva z biologicky rozložitelných odpadů, kterou vyvinula třebíčská společnost VIA ALTA ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, jde do provozu. Technologická linka, která využívá nízkopotenciálního fermentačního tepla, má za sebou úspěšné poloprovozní testy. Technologická linka zajišťuje homogenizaci a hygienizaci vstupního materiálu, snížení relativní vlhkosti a tvarovou úpravu tak, aby byl výstup přímo využitelný ve spalovacích energetických zařízeních. Obdobná technologie, kterou mohou využít původci a zpracovatelé odpadu, i výrobci tepla, dosud nebyla na trhu k dispozici. Společnost VIA ALTA, která poskytuje dodávky v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie, má na uvedenou technologii vydán Úřadem průmyslového vlastnictví užitný vzor č. 30603.

Zvládli bychom geomagnetickou bouři?

Geomagnetické bouře, způsobené výrony plazmatu ze Slunce, vyvolávají poruchy geomagnetického pole Země a vytvářejí geomagneticky indukované proudy (Geomagnetically Induced Currents, GIC); ty přes uzemněné neutrály transformátorů ovlivňují elektrické přenosové soustavy. Proudy extrémně až v řádu stovek ampérů by mohly způsobit poškození transformátorů jejich přehřátím a způsobit napěťové výkyvy až ke kolapsu soustavy – k blackoutu. Z výsledků výzkumných projektů vyplývá relativně malé ohrožení území České republiky. Více jsou ohrožené státy ležící ve vyšších geomagnetických šířkách a státy s větším měrným odporem horninového podloží. Významné provozní problémy, které by mohly vést k  výpadkům přenosového systému, mají pravděpodobnost výskytu řádově jednou za sto let. Přesto společnost ČEPS provozující českou přenosovou soustavu přijímá opatření, která by i v případě extrémní geomagnetické bouře dopad snížila.

Šance alotropické modifikace křemíku

Křemík je druhým nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Bez křemíku bychom se obešli asi těžko. Čipy, k jejichž výrobě se používá, jsou součástí mnoha elektronických zařízení – počínaje chytrými telefony a kardiostimulátory konče. Velká množství křemíku spotřebuje průmysl vyrábějící fotovoltaické články, které přeměňují sluneční záření na elektřinu. Na křemíku nám však vadí skutečnost, že jeho atomová struktura omezuje jeho schopnosti vést elektřinu a zpomaluje provozní rychlosti počítačů a účinnost slunečních panelů. Pokud elektronická zařízení mají fungovat rychleji, levněji a kompaktněji v rozsahu, který se od nich očekává, je třeba za křemík najít vhodnou náhradu. V průběhu let se navrhovaly různé prvky a sloučeniny. Dnes se ale ukazuje, že se řešení může najít v křemíku samotném – obyčejný křemík, modifikovaný a doplněný o určité schopnosti, by mohl "nahradit sebe sama".

Vídeňská spalovna nepohoršuje, naopak přitahuje turisty

Vídeň se může pochlubit spalovnou domácího odpadu postavenou uprostřed dvoumiliónového velkoměsta, která jako magnet přitahuje turisty. Nazlátlá koule na stotřicetimetrovém komínu, který nekouří(!), spolu s exotickou fasádou od světově uznávaného architekta Friedensreicha Hundertwassera, jsou nejen nepřehlédnutelným orientačním bodem metropole na Dunaji, ale i uznávaným ekologickým „start-upem“.

... 1 « 2 3 4 5 6 7 8 » 37 ...

Nejnovější články

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Jak améby zvládly bludiště

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m.

Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail