Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 280

Evropský projekt Shift2DC - přepneme na stejnosměrné napájení?

V rámci iniciativy Horizon Europe vznikl výzkumný a vývojový projekt Shift2DC, který bude zkoumat výhody stejnosměrného napájení. Tento ambiciózní program EU je aktuálně v 10. měsíci, bude trvat 42 měsíců (od prosince 2023 do června 2027) a jeho cílem je revoluční návrh, implementace a identifikování výhod stejnosměrných (DC) řešení, která umožní inteligentnější, efektivnější a ekologičtější energetickou infrastrukturu.

Chytré meteostanice ve školách

Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší. Se získanými daty pracují přímo ve výuce a zároveň mají přehled o aktuální situaci ve svém okolí. Projekt vznikl díky podpoře městské části Praha 4 a spolupráci s českou firmou Agdata City, která vyrábí a provozuje kompletní technologii.

Jak nové technologie chrání akumulátory před extrémními teplotami

S rostoucími globálními teplotami a častějšími extrémními klimatickými jevy se stále více diskutuje o spolehlivosti a bezpečnosti akumulátorů. Vysoce účinné nové technologie se zaměřují na ochranu baterií před vysokými teplotami a zajišťují jejich optimální výkon i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Těžba hnědého uhlí z ptačí perspektivy. Jak se v průběhu let mění české lomy?

Hnědé uhlí se dnes na území Česka těží v mnohem menším rozsahu než v druhé polovině minulého století. Těžký průmysl však podobu lomů v Severočeské pánvi neustále dynamicky přetváří. Časosběrné srovnání proměny lomů Bílina, ČSA, Nástup-Tušimice či různobarevného odkaliště Venuše nabízejí obrazové materiály z leteckého snímkování.

Přeměna uhelné elektrárny na nízkoemisní teplárnu

Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO2, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Zdá se, že antigravitace neexistuje

Nový výzkum antihmoty dává Albertu Einsteinovi opět za pravdu. 27. září 2023 oznámil mezinárodní tým fyziků zásadní zjištění: zdá se, že antihmota reaguje na gravitaci stejně jako běžná hmota, což potvrzuje teorie navržené Albertem Einsteinem před více než stoletím. Zjištění je výsledkem vůbec prvního přímého pozorování antihmoty volně padající v gravitačním poli. Atomy byly tvořeny antiprotony místo protonů a antielektrony (pozitrony) místo elektronů. Antiprotony jsou v podstatě záporně nabité protony (protony jsou kladné v atomech normální hmoty) a pozitrony jsou kladně nabité elektrony (elektrony jsou záporné v atomech normální hmoty).

... 1 2 3 4 5 6 7 » 47 ...

Nejnovější články

Fúzní omyly….

Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?

Letní soutěž na Infocentrech ČEZ

Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.

3D tisk v roce 2026

Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.

Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky

Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail