Energetická krize a renesance OZE v ČR
Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit.
Když přejedete rakouské hranice, možná vás ohromí ohromné vrtule větrných elektráren. Člověka by mohlo napadnout, že „ekologické“ Rakousko je vzorem využívání energetického potenciálu větru. Pozor – opak je pravdou. V Rakousku mají ve větru instalovány pouhé tři procenta celkového výkonu zdrojů.
Rakousko doplácí na současnou podobu zákona o obnovitelných energiích, stěžuje si šéf společnosti IG Windkraft Stefan Hantsch: „Nezbytná je jeho konstruktivní reforma tak, aby se vyrovnal mezinárodním standardům. Pak bychom mohli větrnou energetiku v Rakousku ztrojnásobit. Vyžádalo by si to investice tři miliardy eur, které by přinesly snížení emisí CO2 o tři milióny tun,“ uvádí.
Evropa přesto zůstává v oblasti využívání větrné energie i nadále s 56 535 MW větrných zdrojů světovou jedničkou. Loni do sítě dodaly 119 miliard kWh, zhruba čtyřikrát více než obě české jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech dohromady. Proud začaly v roce 2007 vyrábět nové zdroje o celkovém výkonu 8 554 MW a do zahájených projektů se investovalo 13 miliard eur. Přírůstek větrných kapacit v Evropě byl loni poprvé větší než plynových (8 226 MW). Investice do nových větrných parků v Evropě dosáhly 13 miliard eur.
Na Německo se rychle dotahuje Španělsko (15 145 MW). Česko své kapacity více než zdvojnásobilo na 116 MW. Podle scénáře EWEA bude v roce 2030 v Evropě v provozu 90 tisíc větrných turbín, z toho 75 velkokapacitních na umělých mořských ostrovech. Jejich instalovaný výkon dosáhne 300 tisíc megawattů, což je například jen o málo méně než kapacita všech současných jaderných elektráren na světě. Do sítě však dodají až čtyřikrát méně proudu, odhadem 600 miliard kilowatthodin.
Poprvé v historii se loni zvýšil instalovaný výkon větrných elektráren ve světě za jediný rok o více než 20 tisíc megawattů, tedy o třicet procent. Ke konci loňského roku dosáhl plných 94 tisíc MW. Největší přírůstek, 5,2 tisíce MW (+45 %), zaznamenali v USA. Až za nimi skončily s 3,5 tisíci MW Španělsko a 3,4 tisíci MW Čína.
Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit.
Jak už to bývá, při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe než v době, kdy se tyto události odehrávaly.
Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu.
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.