Rubriky

Trojrozměrné tiskárny, technologický hit začátku 21. století, nacházejí po období, kdy se využívaly především při vývoji nových výrobků, stále větší uplatnění i ve „velkém“ průmyslu, včetně energetiky. Zdá se dokonce, že 3D tisk může sehrát zásadní roli i při snižování spotřeby energií v globálním měřítku.

Diskuze o tom, jak by mělo lidstvo uspokojovat svou rostoucí energetickou spotřebu, se v poslední době vyostřuje. Zastánci jednotlivých zdrojů energie se trumfují v argumentech o dostupnosti, ekonomičnosti a udržitelnosti. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že žádný z existujících energetických zdrojů není sám o sobě schopný fungovat dlouhodobě. Všechny jsou totiž více nebo méně závislé na omezených surovinových zdrojích Země.

Energetika je vážná věc i z politického důvodu. Evropská unie dováží většinu energie ze zahraničí. Česká republika je na tom lépe, ale i její závislost na dovozech se prohlubuje a dokonce rychleji, než závislost ostatních členských zemí. Podle Eurostatu záviselo v roce 2000 všech 28 členských zemí na dovozu energií ze 47 % a Česko z 23 %. Od té doby vzrostly celkové unijní dovozy na 54 % a české na 33 %. Dovozem řeší země EU 66 % své spotřeby ropy, 24 % plynu a 9 % uhlí. Hlavními dodavateli ropy a plynu jsou Rusko a Norsko. Z Ruska, které dlouhodobě produkuje více energie, než spotřebuje, pochází i 30 % do EU dováženého uhlí.

Někteří „staří“ členové EU neplní závazky snižování produkce skleníkových plynů O zhruba 800 miliónů tun, tedy o sedminu v porovnání se startovním rokem 1990, klesnou napřesrok v Evropské unii emise skleníkových plynů označovaných za původce globálního oteplení. Rozhodující měrou se na tom podílejí nové členské země a využívání bezemisních technologií v energetice, především atomových zdrojů. Vyplývá to z nejnovějších analýz Evropské ekologické agentury (EEA).

Rakouští studenti uvažují o zaměstnání v jaderné energetice Alespoň na několik minut si v pátek 20. února odpoledne vyzkoušeli gymnazisté z rakouského Kremsu profesi směnového operátora Jaderné elektrárny Temelín. Ačkoli je hostitelé při exkurzi pustili jen k ovládání virtuálního bloku, studenti ho rozjeli na plný výkon a záměrně na něm vyvolali havarijní situaci.

Před třemi lety se pohyboval celkový počet prototypů aut na vodík v celém světě okolo šesti stovek. Dnes jich už je přes tisíc, což však neznamená žádný průlom. „Důležité je dostat tuto technologii do sériové výroby, a to vidím v současné chvíli, především z finančních důvodů, velice skepticky. Na průlom ve vodíkové energetice si ještě počkáme,“ prohlašuje Zdeněk Porš, absolvent ČVUT v Praze a český odborník zabývající se ve výzkumném centru v německém Jülichu vývojem palivových článků. Svůj doktorát získal na Technické univerzitě Cáchy a je autorem dvou patentů a dvou patentových přihlášek v oboru palivových článků.