Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 226

Kde se u nás vzaly Halladayovy turbíny

Za vrchol v konstrukci rotorů větrných mlýnů můžeme považovat Halladayovu turbínu. Vynalezl a sestrojil ji v roce 1854 severoamerický farmář a konstruktér Daniel Halladay. Větrné oběžné kolo turbíny bylo opatřeno několika sekcemi stavitelných žaluzií, které nastavovala středově ovládaná táhla.

Fotogalerie (5)
Mlýn s Halladayovou turbínou nad obcí Miroslav na Znojemsku (detail z pohlednice ze sbírky Stanislava Práta)

Atypický rotor Halladayovy turbíny se zcela funkční regulací je dodnes patrný na větrném mlýně v Ruprechtově na Drahanské vrchovině. Halladayovu turbínu se zde podařilo rekonstruovat v letech 1994‑1995 doslova z trosek. Majitel mlýna k obnově využil dochované staré fotografie a odbornou pomoc pracovníků brněnského Technického muzea. Turbína má průměr 10 m, hmotnost 2 tuny a otáčí se ve výšce 16 m. Je zajímavé, že v blízkém okolí – v obcích Sivice a Tvarožná – existují záznamy o dalších nedochovaných turbínách tohoto typu. Podobná turbína poháněla také větrný mlýn u Miroslavi na Znojemsku. O její „objev“ se postaral nález historické pohlednice a další dobová, dokonce datovaná fotografie; ta potvrzuje existenci další dosud neznámé Halladayovy turbíny u Podivína na Břeclavsku.

Evropský unikát

Je zajímavé, že nikde jinde v Evropě není turbína tohoto typu ani dochována, ani zdokumentována. U nás větrná čerpadla s těmito typy rotorů najdeme na historických fotografiích a pohlednicích Jemnice a bývalé elektrárny v obci Lešná na Zlínsku. Pro úplnost – repliky Halladayovy turbíny byly na Moravě instalovány jako pohyblivé poutače u benzinové pumpy u Znojma a donedávna i u nákupního areálu u Olomouce. Funkční model tohoto typu větrného rotoru, na němž je patrný i způsob regulace lopatek umístěných na obvodu větrného kola v centrálně ovládaných sekcích, je vystaven v expozici obnovitelných zdrojů energie v elektrárně Hučák v Hradci Králové.

Jak se u nás vzaly

Kde se u nás Halladayovy turbíny, vynalezené v Americe, vzaly? Historici spekulují, že myšlenku mohl na Moravu přivézt původní majitel větrného mlýna v Ruprechtově, který nějakou dobu v Americe žil. Trochu jiný výklad nabízí zprávička z „Národních listů“, otištěná v Praze 11. září 1877, referující o příběhu z výstavy v Praze:

„Větrný motor Halladayův na výstavišti, který mimo firmu Freidlander a Frank vystavovala také zdejší firma Umrath a spol., byl příčinou bouřlivé scény na místě výstavním. Prvnější závod zastupuje amerikánskou továrnu v Rakousku výhradně. Umrath a spol. však zaopatřili si nějakým způsobem a vystavil ho též. Červenobíle natřená kola otáčela se vesele vy výši, když tu pan Freidlander s úřadními zřízenci dostaví se a káže p. Umrathovi, aby motor ihned odstranil. Pan Umrath se vzpírá. Tu právě když u vchodu výstaviště zazní při slavnostním zahájení výstavy hymna rakouská, vystoupí p. Friedlaner po žebříku k osudnému kolu a několika mohutnými ranami kladivem uráží – a to vším právem – část stroje, takže tento ihned se zastavil.“

Jak je vidět, pramenem poznání historie větrných motorů může být i náhodně objevená více než 130 let stará a typicky bulvární zprávička.

Koč Břetislav
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Odsolování pomocí jaderné energie v arabském regionu

Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.

Ať vám léto hraje do karet

Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.

Ochrana technických zařízení a dat během výpadků elektřiny

Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...

V Temelíně testují autonomní drony

V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.

Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak

Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail