Poprvé se širší veřejnost se jménem amerického fyzika a filozofa profesora Percy Williama Bridgmana setkala těsně před vypuknutím druhé světové války. V roce 1939, kdy panovala oprávněná obava, že němečtí fyzikové budou přinuceni sloužit nacistickým cílům, zřetelně vyslovil názor mnoha dalších světových vědců. Veřejně tehdy oznámil, že v budoucnosti přístup do své laboratoře vědcům z totalitních zemí neumožní. Jako důvod uvedl, že občan takového státu není již svobodným jedincem a může být přinucen vykonávat činnost, která slouží cílům totalitního státu. Letos si připomínáme 55. výročí úmrtí u nás tohoto téměř neznámého badatele v oblasti vysokých tlaků.

Jedním z nejstarších oborů lidské činnosti je včelařství. Zabývá se chovem včely medonosné (Apis mellifera L.) z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. Hlavním přínosem včelařských aktivit je opylování rostlin.

Již antičtí filozofové tvrdili, že na světě není tolik nového, jak to na první pohled vypadá: „Vše je opět, jak bylo dříve, a nic není nového pod sluncem, a člověk se nemění, i když se mění jeho šat, ba i slova jeho řeči.“ Totéž platí o předlouhém období boje s modrošedými obláčky tabákového dýmu. Dnes se k nekuřáctví hrdě hlásí velké množství lidí, avšak před 400 lety bylo kouření na prudkém vzestupu jako symbol něčeho nového a patřilo k normálním a oblíbeným zvyklostem života. S nástupem éry novověku se kouření postupně stalo běžným návykem. Již od počátku však kuřáctví mělo i své kritiky.

Překotný zrod podnikatelské vrstvy ve druhé polovině 19. století byl obdobím, kdy se lidé obdaření nezbytnou dravostí a příslušnou dávkou štěstí mohli vypracovat od nuly na boháče snadněji než kdy jindy. V letošním roce bychom chtěli připomenout osobnost úspěšného českého výzkumníka a podnikatele Františka Vydry, který patřil mezi úspěšné podnikatele a v roce 1895 zavedl v Dobrovizi u Prahy výrobu cikorky. Od jeho úmrtí letos uplynulo 95 let.

Každý občas potřebuje nějaký ten úlet. A jeden takový vám na prázdniny Třípól obzvlášť doporučuje: ÚLeT+,  Úžasný Letní Tábor pořádaný Úžasným Divadlem Fyziky ÚDIF. A pozor, letos bude i pro středoškoláky! Poblíž Fulneku v Ostravské rázovité přírodě se odehraje jedinečný fyzikálně-experimentální tábor ÚLeT určený pro žáky ve věku 15 a více let. Termín ÚLeTu+  je 23. 8. - 30. 8. 2016.

V době koňských potahů bylo Sibylino proroctví „...až budou jezdit vozy bez koní...“ strašidelným sci-fi. Co si myslíme o budoucích možnostech dopravy dnes? Skeptici se dříve posmívali myšlence lidského létání. Dnes už se neposmíváme a plánujeme lidskou potrubní poštu, podvodní letadla, vesmírné výtahy nebo létající „Tleskačova“ kola. John Hansman, profesor aeronautiky a astronautiky na MIT (Massachussets Institute of Technology), řídí Mezinárodní centrum pro leteckou přepravu. Slézá ledovce, pilotuje letadla, řídí závodní auta a čluny a vyzkoušel i četné parabolické lety simulující stav beztíže. Vypráví, jak budou vypadat budoucí letadla, kola nebo auta, která budou brázdit silnice. Pokud ještě v budoucnu nějaké silnice budou vůbec existovat.