Recenze

Článků v rubrice: 75

Převratné objevy géniů 20. století

Ing. Karel Pacner, fundovaný autor téměř 50 knižních titulů z oblasti literatury faktu, odborný publicista a neúnavný popularizátor vědy a zvláště pak kosmonautiky, historie čs. špionáže, osudových okamžiků v soudobých dějinách Československa či portrétů významných žijících osobností české vědy, se rozhodl přiblížit širokému okruhu čtenářů skutečné hybatele dějin vědy a techniky 20. století. Současně seznamuje odbornou i laickou veřejnost se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými, dramatickými i poučnými osudy. Do prvního dílu zamýšlené trilogie s názvem „Géniové XX. století“, vydaného v nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media s podtitulem „Osobnosti a objevy, které změnily náš svět“ (Praha 2015, 1 vyd., 432str.), zařadil autor životopisy 20 význačných vědců a techniků z oblasti teoretické fyziky, elektrotechniky, kosmologie, geologie, chemie, letectví a medicíny. Předmluvu napsal Jiří Grygar.

Rande s fyzikou

Permanentní problém fyzikálního vzdělávání – zaostávání obsahu a forem výuky tradičních vědomostí za aktuálním vývojem – se již po několik desetiletí snaží řešit různé modernizační a inovační projekty. K nim  lze také zařadit třináctidílný seriál České televize nazvaný „Rande s Fyzikou“, vysílaný v letech 2011 až 2012. Napsal a režíroval jej dramaturg a scénárista Mgr. Radomír Šafr společně s odborníky z Matematicko-fyzikální fakulty UK doc. RNDr. Zdeňkem Drozdem, Ph.D. a RNDr. Martinem Vlachem, Ph.D. Úlohy zvídavé moderátorky Kláry se ujala herečka a profesionální akrobatka Klára Hajdinová. Protože se seriál divákům líbil, vydala Česká televize pod stejným názvem jeho knižní podobu (Šofr, R., Vlach, M., Drozd, Z.: Rande s Fyzikou. V Edici ČT vydala Česká televize, Praha 2015, 1. vyd., 196 s., ISBN 978-80-7404-150-1). Na rozdíl od většiny jiných tvůrců podobných populárně naučných pořadů, vybírajících si obvykle převratné objevy a vynálezy v bouřlivě se rozvíjejících fyzikálních oborech, vybrali si autoři zdánlivě nezajímavý nejstarší obor fyziky – klasickou mechaniku. Její jednotlivé jevy se však dotýkají našeho každodenního života a je tedy užitečná jejich znalost.

Můžete se spolehnout na svoji paměť?

Nebo to s ní není zrovna nejlepší? Pokud chcete zdokonalovat a dále rozvíjet své paměťové schopnosti, víme jak na to! Přesněji řečeno, ví to osminásobný mistr světa v paměťových dovednostech a autor několika úspěšných publikací o paměti Dominic O'Brien. Zásluhou pražského nakladatelství Grada Publishing se dostává do rukou zájemců o možnosti zlepšení paměti překlad anglického originálu jeho nejnovější (2014) příručky „Mistrovská paměť / 52 cvičení pro zdokonalení vaší paměti“. V souvislosti s jazykově-kulturním překladem bylo třeba původní text upravit či přepracovat; to se dokonale zdařilo překladateli PhDr. Radku Blahetovi.

Co kdo z moudrých řekl o vědě

Co mají vědci společné, je nadšení pro objevitelskou a výzkumnou práci. Jak a čím tito „dobyvatelé neznáma“ žijí? Co o vědě říkají ti, kteří v ní vynikli? Proč je svět vědy a výzkumu pro badatele tak podmanivý? Proč jsou někdy vědecké názory na totéž tak zásadně odlišné? Čeho si vědci váží, co je těší, co jim překáží, co jim vadí - dokonce natolik, aby jim to stálo za komentování? Proč přes svoji nespornou potenciální užitečnost věda nikdy nemůže být všemocným spasitelem lidské společnosti? Na to a na mnoho dalšího se snaží odpovědět nová publikace "MOUDROST VĚDY v citátech", vydaná v letošním roce pražským nakladatelstvím TRITON. Nejde o vědeckou studii, ale o jedinečný kompilát, který vznikl spontánně jako „pouze“ vedlejší výsledek dlouholeté práce známého popularizátora vědy, odborného publicisty a spisovatele Ing. Františka Houdka (1950). Tento absolvent studia radiochemie a jaderné technologie na VŠCHT v Praze, působící zprvu v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES, je autorem stovek článků zpřístupňujících vědu a vědce včetně několika knižních titulů jako jejich autor či spoluautor (např. Bohové nepřicházejí z hvězd, Objevy a vynálezy tisíciletí, Česká věda v exilu, O duši lékaře, Vivisectio mundi – aneb povídání o věcech obyčejných i nevšedních).

Výlet do historie jedů, drog, léčiv i soudního lékařství

„Co není jedem? Všechny látky jsou jedy, je to jen dávkou, když nějaká látka přestává být jedem.“ (Paracelsus)

Většina z asi sedmi desítek knih vydaných v  edici Galileo nakladatelství Academia je pozoruhodná nejen svým obsahem, ale také čtivým, často netradičním podáním zásadních problémů vědy, techniky a společnosti. Patří k nim i nový svazek „Jedová stopa“ (Praha 2015, 1. vyd., 264 str.), který čtenářům nabízí výlet do historie jedů, drog, léčiv i soudní medicíny. Autor publikace doc. Dr. Ing. Petr Klusoň (1965) dlouhodobě působil na University of Wales v britském Bangoru a na Imperal College v Londýně. V současné době se zabývá výzkumem v Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, ale věnuje se také popularizaci vědy, do jejíhož rámce spadá tato knížka.

Historie kokainu

"Kokain není návykový, drahoušku, musím to vědět, beru ho už roky." Tento lehkovážný výrok z úst americké divadelní a filmové herečky, která byla postrachem holywoodských manažerů a londýnských režisérů svými finančními nároky, pitím, braním drog, hádkami a nestoudným chováním, Tallulah „Dahling“ Bankheadové, byl pro zástupy milovníků kokainu dlouhou dobu nezpochybnitelnou zárukou bezpečí. Od velkolepé premiéry kokainu během krásné Belle Epoque počátkem 19. století se toho v jeho užívání změnilo jen málo. Kontroverznímu tématu historie užívání kokainu se věnuje i publikace „Kokain – Životopis“ (Praha 2014, 8. svazek edice „Muchomůrky bílé“, 1. vyd., 208 str.), kterou z anglického originálu (2013) přeložil Michal Smolka a vydalo nakladatelství VOLVOX GLOBATOR.

... 1 « 3 4 5 6 7 8 9 » 13 ...

Nejnovější články

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Jak améby zvládly bludiště

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m.

Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail