Rozhovory

Na téma dalšího osudu jaderných odpadů jsme si povídali s paní Ilonou Pospíškovou ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Paní Ilona vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI), obor jaderně chemické inženýrství. V současné době působí v SÚRAO jako vedoucí úseku, který se zabývá zajištěním a koordinací výzkumných, inženýrských a projektových činností potřebných pro přípravu a výstavbu hlubinného úložiště. Příkladem jsou například projekty skladů použitého jaderného paliva v Jaderné elektrárně Dukovany v Jaderné elektrárně Temelín, nebo úvodní projekt dostavby 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce. Co se tedy v dané oblasti chystá?

Doktor Bigot je váženým vědcem, dosavadním předsedou a ředitelem Francouzského komisariátu pro jadernou a obnovitelnou energii CEA a vysokým komisařem OSN. Narodil se 24. ledna 1950 v Blois. Stal se doktorem věd ve fyzice a chemii a kromě vědecké kariéry byl v letech 2002-2003 francouzským ministrem mládeže, školství a výzkumu.

Většinu z nás předpověď počasí zajímá hlavně proto, zda si máme zítra vzít na sebe svetr nebo zalévat zahrádku. Pro koho dalšího ale může být přesná předpověď počasí důležitá a proč? Na toto téma a podrobnosti modelového předpovídání počasí jsme si povídali s RNDr. Radmilou Brožkovou, CSc., vedoucí oddělení numerických předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu.

V péči Vojtěcha Svobody jsou nejen studenti na ČVUT, ale i tokamak Golem. V republice máme pouze dvě funkční zařízení, na nichž může probíhat termojaderná fúze. Pod vedením Vojtěcha Svobody jsme si zkusili vlastní výboj a položili mu několik otázek.

Ne, nejde o překlep. CENElíN není Temelín, i když o elektrárnu opravdu jde. Konkrétně o elektrárnu virtuální, na jejímž vývoji se podílí Václav Dostál, docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V minulosti strávil 2,5 roku na Tokyo Institute of Technology v Japonsku, kde se věnoval vývoji rychlého reaktoru chlazeného směsí olovo-vizmut. Doktorské vzdělání získal na Massachusetts Institute of Technology v USA prací zabývající se tepelným oběhem s nadkritickým oxidem uhličitým pro budoucí typy jaderných reaktorů. Magisterské vzdělání na Fakultě strojní ČVUT Praha ukončil zpracováním tématu zplyňování hnědého uhlí.

Taťána Leonovičová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Petrohradě, pokračovala postgraduálním studiem na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, na oboru jaderná chemie. Pracovala v Oddělení radiofarmak v ÚJV Řež, poté na Přírodovědecké fakultě UK. Praha. Nyní je hlavním technikem Konzervátorského pracoviště (KOP) Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, kde se k ošetřování historických předmětů používá ionizujícího záření