Rubriky

Článků v rubrice: 11

Lorentz na to přišel dříve než Einstein

Nedávno jsme uveřejnili článek o příkladech užití teorie relativity v praxi. Pro náročnější si dnes ukážeme, co je Lorentzova transformace. Lorentzova transformace převádí ve speciální teorii relativity (STR) souřadnice prostorové i časové mezi dvěma vztažnými soustavami S, S‘, v nichž platí Newtonův zákon setrvačnosti (inerciálními soustavami). Je to jediná možná transformace, chceme-li zachovat oba experimentálně zjištěné pilíře STR, tj., že fyzikální zákony mají ve všech inerciálních soustavách stejný tvar, a že cokoli má světelnou rychlost c v jedné inerciální soustavě, má tutéž rychlost i v každé jiné inerciální soustavě. Dokažme si to pro pohyb v jediném směru značeném x (tzv. speciální Lorentzova transformace).

Odkud to Slunce svítí

Světlo ze Slunce letí k nám na Zemi asi 500 s. Lidé vědí, že proto vidíme Slunce vlastně o 500 s mladší, než právě je, a mají pravdu. Často se ale domnívají, že také Slunce vidíme vlastně jinde, než je, a to o cca 2° pozadu na jeho cestě. Když se za 24 h = 24 × 3600 s otočí kolem Země o 360°, tak za 500 s, než k nám světlo od něj doletí, uběhne Slunce úhel 360°×500 / ( 24×3600) ≈ 2,08°.Tato úvaha je však chybná. Diskutovali jsme o ní v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/1682-kde-je-slunce-na-obloze, ale diskutující si přáli ještě dalšího vysvětlení.

Soustavy ISQ a SI

"Jsou to všechno šejdíři, tihle obchodníci! Chtěl jsem deset deka salámu a podívejte, co mi dali. Jo, to za mejch mladejch let deset deka salámu, to bylo nějakýho salámu!" Anekdota? Jasně. Dřív bylo všechno lepší, větší, voňavější… Ale co když se závaží v obchodě ošoupalo či vysublimovalo a neváží už stejně jako když bylo nové? Myslíte, že se to nemůže stát? (Odmysleme si na chvíli automatické elektronické váhy…)

Nejjednodušší elektromotor

Tipněte si, kolik stačí součástek na sestrojení nejjednoduššího elektromotoru: čtyři. Je to baterie, vrut, neodymový magnet a kousek tenkého měděného drátu. Jak to vypadá, co to umí a proč?

Jak nám chladne Země a kdo nám ji zahřívá

Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.

Solární tunel v Belgii

V pondělí 6. června 2011 začalo 16 000 solárních panelů instalovaných na střeše železničního tunelu v Antverpách v Belgii oficiálně dodávat elektřinu vysokorychlostním belgickým vlakům.

1 2 ...

Nejnovější články

Průlom v oblasti jaderných baterií

Jae W. Kwon a jeho vědecký tým z University v Missuri vyvinul novou generaci baterií na bázi beta záření. Tato baterie může být potenciálně využitelná jak v kosmických aplikacích, tak třeba i v automobilech.

100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2050?

Čisté energetické technologie dosáhly v posledním desetiletí značného pokroku. Ale mohly by vůbec stoprocentně pokrýt výrobu elektřiny? Jak? V roce 2017 byly ve světě vybudovány sluneční elektrárny o výkonu 98 GW, z toho více než polovina  v Číně – 53 GW.

Až ITER zapálí první plazma

Termínem „první plazma“ se ve výzkumu termojaderného plazmatu nazývá okamžik, kdy se vyčerpá vakuová komora, fungují potřebné pomocné systémy (magnetická pole, nezbytné diagnostiky, napouštění pracovního plynu atd.) a zapálí se výboj. Bezesporu významný okamžik v historii experimentálního zařízení.

Kdo určuje, který energetický zdroj je „zelený“?

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají.

Cestování Norskem jen na elektřinu

V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail