Rubriky

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např. americký „dolar“ pochází z jáchymovského „tolaru“, husitská ruční palná zbraň „píšťala“ dala jméno současné jednoranné nebo samonabíjecí „pistoli“). Ovšem nejrozšířenější české slovo v mezinárodním slovníku – robot – se objevilo až v roce 1921, kdy měla premiéru divadelní hra Karla Čapka R.U.R. neboli Rossumovi Univerzální Roboti. V ní poprvé zaznělo zbrusu nové slovo „robot“, odvozené od slova „robota“, tj. dřina či tvrdá práce. Čapkova hra pojednává o továrně, vyrábějící umělé tvory (roboty), kteří se však nakonec proti lidstvu vzbouří a ovládnou svět.

Sci-fi hra R.U.R. slavila velký úspěch nejenom doma, ale i v zahraničí, zejména v Anglii. Brzy začaly být v angličtině pojmem „robot“ označovány obecně jakékoliv stroje, pracující na základě předem daného programu nebo schopné samostatně reagovat na vnější podmínky a podněty. Díky spojení s umělou inteligencí se dnes rozšiřuje aplikace tzv. humanoidů, jejichž tělo se podobá člověku: trup, horní, dolní končetiny a hlava. I přes jejich „lidský“ vzhled jsou to však stále roboti…

Pro laika by bylo zhotovení funkčního modelu humanoida asi příliš velkým oříškem. Vytvořit aspoň zjednodušený, a přitom funkční model lidské ruky se však určitě podaří i konstruktérskému začátečníkovi. Tak se do toho pusťme!

V červnu letošního roku uplynulo 400 let od narození významného francouzského matematika, fyzika a filozofa Blaise Pascala (1623 – 1662). Od svého otce získal základy matematického vzdělání a to mu umožnilo, aby už v 16 letech napsal své první matematické pojednání: o vlastnostech kuželoseček. Pro svého otce, správce královských daní, sestrojil v 19 letech první mechanický počítací stroj pro sčítání a odčítání. Později se v matematice proslavil objevy v oblasti geometrie, kombinatoriky a teorie pravděpodobnosti (to když jako vášnivý hazardní hráč rulety hledal způsob, jak by se dala matematickou cestou zvýšit naděje na výhru).

S Pascalovým jménem jsme se však už na základní škole všichni setkali především v hodinách fyziky. Pascal věnoval hlavní pozornost studiu atmosférického tlaku – například experimentálně dokázal závislost atmosférického tlaku na nadmořské výšce. Řešil také problémy rovnováhy kapalin a plynů. Zákon o rovnoměrném šíření tlaku v kapalinách patří ke stěžejním zákonům hydrostatiky. A jeho praktická aplikace bude podstatou našeho modelu kapalinové brzdy.

K největšímu historicky zaznamenanému zemětřesení došlo v roce 1556 ve středočínské provincii Šen-si, při kterém zahynulo přibližně 830 000 lidí. Není se tedy co divit, že první „detektor zemětřesení“ vznikl v Číně – zkonstruoval jej dvorní astronom Čang Cheng už v roce 132 n. l. V obří bronzové nádobě bylo volně zavěšené těžké kyvadlo, soustavou pák propojené s kuriózním mechanismem detektoru. Po vnějším obvodu nádoby bylo pravidelně rozmístěno osm sošek draka, v tlamě každého z nich byla miska s měděnou kuličkou. Pod každou miskou stála soška žáby s otevřenou tlamičkou. Jestliže došlo k zemětřesení, nádoba detektoru se pohnula spolu se zemí, ale těžké závaží v kyvadle zůstalo díky setrvačnosti „v klidu“. Tato změna vzájemné polohy nádoby a kyvadla způsobila, že pákový mechanismus otevřel tlamu toho draka, který byl na obvodu nádoby ve směru otřesů. Kulička z otevřené dračí tlamy spadla do tlamičky žáby pod ní. Cinknutí kuličky zvukem upozornilo na vznik zemětřesení a současně udávalo směr k jeho centru. (Psali jsme o něm zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2139-prvni-seismograf-na-svete#&gid=1&pid=1)

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918. Během posledního roku první světové války časopis uveřejňoval prakticky v každém čísle návrhy a představy amerických techniků z oblasti vojenské techniky. V roce 1919 se Evropa teprve zvolna vzpamatovávala z válečných hrůz a jejích důsledků, ale ve Spojených státech amerických byla v té době situace zcela odlišná. Panoval zde všeobecný optimismus, válkou nepoškozené hospodářství se bouřlivě rozvíjelo a země s otevřenou náručí přijímala každého, kdo se nebál práce.

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100. výročí vzniku Československa. Pojďme se pro zajímavost podívat, jak válku reflektoval jeden z populárních fyzikálních časopisů v Americe.

Četli jste Olbrachtovu knížku Nikola Šuhaj loupežník? Ne? Určitě však znáte píseň, kterou zpívá Miroslav Donutil v Baladě pro banditu:

Zabili, zabili chlapa z Koločavy, řekněte, hrobaři, kde je pochovaný …

Hrdinou obou příběhů je mladý vojenský zběh Nikola Šuhaj, který se na začátku 20. let minulého století s partou kamarádů skrýval v okolí své rodné vesnice, Koločavy. Skrýval se, bohatým bral, chudým dával a miloval svou Eržiku…

Pojďme se do jeho kraje podívat na jeden energetický unikát.