Rubriky

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa. A spolu s nimi hned dva projekty z Česka. V kategorii studentů ve věku 13 až 17 let uspěl tým Střední průmyslové školy Purkyňova v Brně, mezi staršími inovátory se prosadil tým z plzeňského Gymnázia Františka Křižíka.

Podle výsledků poslední soutěže IT-SLOT se zdá, že letitá dominance chlapců v IT soutěži slábne. Šestnáctý ročník dvoukolové soutěže IT-SLOT pro žáky 8. a 9. tříd opět poukázal na úroveň znalostí české mládeže v matematice, logice a informatice. Letošní ročník se vymykal doposud nebývalým počtem dívek – finalistek.

Česká veřejnost má dlouhodobě pozitivní postoj k jaderné energetice, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Ipsos ve spolupráci se společností ČEZ realizovaného na reprezentativním vzorku populace České republiky v loňském roce.

Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci. Tímto nástrojem je sekvenování jednobuněčné DNA-RNA (SDR-seq). Může studovat DNA i RNA současně uvnitř stejné buňky, což je kriticky důležitý prvek pro pochopení toho, jak genetické varianty ovlivňují genovou expresi v tzv. nekódující oblasti genomu (DNA, která se nepřepisuje v proteiny). Genová exprese je proces, kterým se informace uložená v genu převede na reálnou buněčnou strukturu nebo funkci.

Nový model umělé inteligence dokáže odhadnout dlouhodobé riziko více než 1 000 nemocí a předpovědět změny lidského zdraví. Model, vyškolený a testovaný na anonymizovaných lékařských datech z Velké Británie a Dánska, může předpovídat zdravotní výsledky více než na deset let dopředu. I když model AI ještě není připraven k přímému klinickému použití, nabízí nové způsoby studia nemocí a informování o strategiích zdravotní péče.

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé. Naznačuje to, že změna ve stravování může učinit smrtelný glioblastom mozku zranitelnějším vůči protinádorovým terapiím. Změna ve stravování využívá klíčovou metabolickou zranitelnost rakovinných buněk, a prodlužuje přežití pokusných myší, pokud se používá v kombinaci s chemoradiační terapií.