Rubriky

Mezinárodní síť observatoří gravitačních vln LIGO, Virgo a KAGRA (LVK) oznámila v dubnu detekci svého 200. kandidátského signálu gravitační vlny v tomto čtvrtém pozorovacím období (O4), které stále probíhá. Signál přišel 19. března 2025 a s více než 99% pravděpodobností pochází ze sloučení dvou černých děr. Tento nový rekord detekcí je působivý, vezmeme-li v úvahu, že celkový počet signálů detekovaných ve všech předchozích pozorovacích obdobích (O1, O2, O3) byl 90. Je způsoben zvýšenou citlivostí detektorů v důsledku modernizace provedené mezi O3 a O4. Z těchto dvou set signálů je většina pravděpodobně generována sloučením dvou černých děr miliony nebo miliardy světelných let od Země, zatímco sloučení dvou neutronových hvězd nebo smíšených dvojhvězd černé díry s neutronovou hvězdou je mnohem vzácnější a obtížněji identifikovatelné.

QR kódy se staly každodenním nástrojem pro rychlý přístup k webovým stránkám nebo digitálním menu restaurací, k provádění online plateb či využívání všech typů digitálních služeb. Kyberzločinci však tuto výhodu zneužili k vytvoření nové útočné techniky, která je stále běžnější a může postihnout jakéhokoli uživatele: phishing s QR kódy. Tento typ podvodu kombinuje technologické klamání a manipulační techniky, aby uživatele přiměl k naskenování škodlivého kódu. Tímto způsobem se oběti mohou dostat na falešnou stránku, která jim ukradne osobní údaje, bankovní přihlašovací údaje nebo nainstaluje malware do jejich zařízení. Cena za to může být vysoká: ztráta peněz, krádež identity nebo neoprávněný přístup k důležitým účtům. A obětí se může stát kdokoli. Stačí naskenovat nebo přečíst kód vygenerovaný kyberzločincem.

Třiatřicet studentů technických vysokých škol a univerzit se letos zúčastnilo Letní univerzity pořádané Skupinou ČEZ. Během dvou týdnů absolvovali v Jaderné elektrárně Temelín tři desítky odborných přednášek a jako vždy navštívili řadu běžně nepřístupných prostor. I když studenti mají před sebou ještě minimálně rok studia, už teď mají velkou šanci najít uplatnění v jaderné energetice. ČEZ totiž zesiluje náborové aktivity a vedle operátorů se soustředí na strojníky, elektrikáře nebo materiálové inženýry.

Výzkumníci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) Barcelona a MPI-CBG Dresden odhalují, jak glykolýza ovlivňuje rané embryonální buňky. Glykolýza je proces přeměny cukru na energii, v raném vývoji hraje klíčovou roli. Glykolýza nejen pohání buňky – pomáhá je nasměrovat ke specifickým typům tkání v kritických okamžicích vývoje. Embryonální modely založené na kmenových buňkách, které se spoléhají na glykolýzu, vytvářejí struktury podobnější přirozeným embryím. Porozumění tomu, jak se embryonální modely založené na kmenových buňkách vyvíjejí „in vitro“, zlepšuje naši schopnost předpovídat a kontrolovat vývoj a otevírají potenciál pro další biologické objevy, modelování onemocnění a testování toxicity léků.

Zavádění umělé inteligence ve výrobě prudce roste a celosvětové výdaje na to by do roku 2026 měly dosáhnout 16,7 miliard eur. Lidská chyba je hlavním faktorem způsobujícím 23 % výrobních vad a neplánovaných prostojů, což stojí výrobce ročně miliardy. Uvádíme příklad, jak jeden z největších evropských výrobců nábytku využil systémy počítačového vidění s umělou inteligencí ke snížení prostojů, zvýšení produktivity o 33 % a zlepšení kontroly kvality. Augustas Urbonas, vedoucí skupiny počítačového vidění ve společnosti VMG Technics, se podělí o to, jak umělá inteligence přetváří jejich výrobní procesy a co bude dál ve spolupráci člověk-stroj.

Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy. Pro úspěšné buněčné dělení musí být chromozomální DNA zabalena do kompaktních tyčovitých struktur. Defekty v tomto procesu mohou vést k buněčné smrti nebo nemocem, jako je rakovina. Nová studie ukázala, jak chromozomy během buněčného dělení mění tvar. Určité proteinové komplexy pomáhají skládat DNA do překrývajících se smyček, které se vzájemně odpuzují, a pak se skládají do tyčinkovité struktury. Je to poprvé, co vědci přímo pozorovali celý chromozom ve vysokém rozlišení v dělící se buňce.