Rubriky

Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro naše chápání sporu o existenci „bezpečné“ dávky ionizujícího záření. Velmi nízké hladiny mutagenů a karcinogenů volně se vyskytujících v přírodě (environmentálních), včetně nízkých dávek záření, mohou mít biologické důsledky v případě, že zároveň již existuje nějaké spontánní nebo samočinné vnitřní (endogenní) poškození DNA. Právě tomuto problému se věnuje článek od Daniela Billena z divize lékařských věd na Oak Ridge Associated Univerzity.

Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.

Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií. Aby jakákoli dieta fungovala, musí platit jednoduchá nerovnice: příjem kalorií musí být menší než výdej. Proto se doporučuje sport, pohyb, fyzická aktivita, která kalorie spotřebovává. Poslední důkazy založené na datech z celosvětové databáze výživy však ukazují něco překvapivého. Nový výzkum zahrnující více než 50 institucí v 19 zemích zjistil, že v průmyslových společnostech je dominantním faktorem obezity zvýšený příjem kalorií, nikoli snížená fyzická aktivita. Odhalila to data z databáze výživy MAAE používající tzv. dvojitě označenou vodu.

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila. Výsledek poskytuje vzácný praktický pohled na Hawkingovo záření – slabou tepelnou emisi, o které Stephen Hawking předpověděl, že by měla unikat z černých děr. Výzkumný tým v nové studii tvrdí, že je to doklad tlaku, který by v principu mohl způsobit pomalé odpařování skutečné černé díry. Mezinárodní tým v rámci laboratorního experimentu s optickými vlákny detekoval jak samotné záření, tak jeho dlouho hledanou „zpětnou reakci“ – způsob, jakým záření vrací energii zpět a přetváří objekt, který ho vytvořil.

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina instalací se nachází na pevnině. Střední Evropa (Německo, Rakousko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko) má specifické podmínky: nižší průměrné rychlosti větru než pobřežní oblasti, vyšší turbulence, hustší osídlení a složitější povolovací procesy. Přesto zde větrné elektrárny představují stabilní a technologicky vyspělý zdroj energie s rostoucím významem.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let. Unikátní technické dílo ukryté hluboko pod zemí, které provozuje Skupina ČEZ, slouží jako obří akumulátor energie a klíčový prvek pro stabilitu tuzemské elektrizační soustavy.