Rubriky

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.

Smiřte se s tím, že budoucí technologie ve vašem autě bude sledovat každý pohyb řidiče. Bude to dobrá věc? Dozor je běžnou věcí v životě. Šéf kontroluje práci podřízeného, supermarkety shromažďují data o tom, co kupujete, kamery sledují vaše kroky. Nyní je na řadě další kontrola: automobil. Během několika měsíců mají evropští právníci připravit návrhy pravidel monitorovacích zařízení, která budou povinně instalována v automobilech. Každý nový model auta bude muset během tří let obsahovat černou skříňku, která bude kontrolovat rychlost, ospalost řidiče a další věci. Evropská komise předpokládá, že tato technika zachrání do roku 2030 více než 7 000 životů.

Přinášíme aktuální souhrnný názor na úlohu jaderné energetiky a její místo v současném a budoucím světě. Přednesl jej hlavní poradce organizace Světové jaderné asociace (WNA, World Nuclear Association) Philippe Costese na konferenci Nuclear Power Plants Expo and Summit, která se konala začátkem března 2020 v Istanbulu.

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu. V subatomární fyzice se používá k vyjádření hmotnosti. Podle teorie relativity odpovídá každé hmotnosti množství energie podle vztahu E=mc², kde c je rychlost světla ve vakuu).

Svět se připravuje na rozvoj elektromobility. K tomu budou zapotřebí nové lithium-iontové baterie. Vědci vyvíjejí nové speciální materiály pro katodu těchto baterií.

Svět závodí aktuálně nejen s koronavirem, ale také se škůdcem, který ničí zemědělské plodiny a velmi rychle se šíří. Jde o housenku Spodoptera frugiperda, Blýskavka kukuřičná (Fall armyworm), z čeledi můrovití. Ze své původní vlasti v subtropické Americe se během tří let rozšířila do Afriky a Asie a páchá nezměrné škody. Vědci se horečně snaží zastavit její postup, aby se nedostala do Evropy a Austrálie.