Lovec transuranů – americký atomový vědec Glenn Seaborg
”Výsledky lidského rozumu musí sloužit lidstvu a nikdy nesmějí být použity na nehumánní cíle.” Niels Bohr
”Výsledky lidského rozumu musí sloužit lidstvu a nikdy nesmějí být použity na nehumánní cíle.” Niels Bohr
Říká se, že věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými učenci posunujícími vědění lidstva o něco kupředu, se ale zákonitě objevili i vyjímeční, kteří se seriózním výzkumem neměli vůbec nic společného. Někteří postupovali seriózně jen zpočátku nebo okrajově, pak se jejich snažení ale vydalo nežádoucím směrem. Právě k takovým vědcům patří v historii elektřiny a magnetismu italský fyzik Giovanni Aldini (1762‑1834). Jeho jméno najdeme v odborných statích o minulosti elektrotechniky a medicíny jen výjimečně, spíše je třeba hledat v dílech o kuriozitách v historii lidské společnosti. Giovanni Aldini se narodil před 250 lety.
Mnozí máme vžitou představu o vědcích, kteří svá komplikovaná měření provádějí u nám nedostupných superpočítačů. Stejně tak považujeme různá (fyzikální) tvrzení za těžko dokazatelná. Všichni si však můžeme ověřit fyzikální zákony nebo změřit hodnoty, které bychom jinak měřili dost obtížně, i pomocí „obyčejného“ osobního počítače. Posuďte sami.
Výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách funguje na principu přeměny potenciální energie – dané rozdílem hladin toku tj. spádem – ve vodní turbíně na kinetickou energii otáčivého pohybu. Turbína pak otáčí rotorem generátoru, který generuje elektřinu. Vývoj vodních elektráren přinesl různé typy turbín. Mezi nejzákladnější patří turbína Francisova, Kaplanova a Peltonova. V ČR se nejčastěji používá Kaplanova a Francisova turbína, které jsou vyvinuty především pro zpracování nízkých spádů. Potenciál velkých řek je u nás víceméně vyčerpán, a proto se výzkum zaměřuje na možnosti instalace vodních děl pro nízké spády na menších řekách či říčkách. Vhodnou turbínou pro takové podmínky může být vírová turbína.
Twin je anglicky dvojče a slovem „twinning“ se označuje partnerství, bratrství, družba. Věděli jste, že naše jaderná elektrárna Temelín má také svá „dvojčata“? Dokonce tři!
V lednu a únoru 2024 byl nejúspěšnějším s odpovědí na soutěžní otázku Marek Kurfiřt z Českých Budějovic. Napsal: "Jedná se o Kakraparskou jadernou elektrárnu v Indii.
Kritičnost jaderného reaktoru je vlastnost reaktoru udržet štěpnou řetězovou reakci bez vnějšího neutronového zdroje. Na začátku každé kampaně je do reaktoru vloženo více jaderného paliva, než je potřeba k udržení štěpné reakce. Tomuto přebytku se říká zásoba reaktivity a je provozně nezbytná, protože palivo v reaktoru postupně vyhořívá a klesá jeho reaktivita (tj. odchylka od kritického stavu jaderného reaktoru) = efekt který způsobuje postupný útlum štěpné reakce.
Gratulujeme a posíláme dárek a vouchery na Veletrh Ampér.
V březnu a dubnu můžete soutěžit dál!
Otázka zní: Co to je sluneční cyklus a v jaké fázi nyní jsme?
-red-
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.
Zdroj: www.Youtube.com