Při podzimní návštěvě americké instituce PARI (Pisgah Astronomical Research Institute) jsme učinili nečekaný a rozhodně neobvyklý objev. Objev v podobě 8 velkých dřevěných beden s emblémem americké kosmické agentury NASA a nápisy Henize.
Richard Carrington, anglický sluneční astronom, se 1. září roku 1859 jako obvykle věnoval pozorování slunečního obrazu, který si teleskopem promítal na stěnu. Právě se zabýval skicováním velké sluneční skvrny, když v tom spatřil, jak se nad skvrnou objevily dva nesmírně jasné záblesky, rychle se zvětšovaly a svým jasem dokonce přezářily samotné Slunce.
Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, planety a hvězdy. Tajemné objekty, které odpradávna přitahovaly pozornost lidí. Nenechaly chladnými šamany, čaroděje, později astronomy, astrofyziky, astronauty, astro-inženýry, astro-amatéry, astro-kohokoli. Pátrání po smyslu vesmírných hádanek mělo někdy fatální dopady (s věčnou úctou pane Galileo), přineslo mnohé odpovědi, (děkujeme pane Keplere), upřesnění (promiňte, pane Koperníku), ale především dospělo k zásadnímu astronomickému počinu, tedy k založení ASTRONOMICKÉ EXPEDICE.
Dvacáté století bývá často označováno jako „Zlaté století astronomie“. Nicméně ani téměř na konci celé dekády století jednadvacátého astronomických objevů neubývá. Naopak, jejich počet roste exponenciální řadou. Možná, že se jednadvacáté tak jednou stane stoletím „platinovým“. Velmi dynamicky se rozvíjí zejména objevování planet u jiných hvězd a extragalaktická astronomie. Stejně dynamicky se snaží Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, organická součást HGF a VŠB-TU Ostrava, již 30 let popularizovat a sdělovat nové astronomické a geovědní poznatky široké veřejnosti, zejména mladé generaci.
Čtvrtý lednový den nového roku přinese nepříliš častý, avšak o to více zajímavý astronomický úkaz – částečné zatmění Slunce. Jev bude pozorovatelný z území celé České republiky a začne pět minut po osmé hodině ranní. V tu chvíli bude Slunce velmi nízko nad jihovýchodním obzorem, jeho východ se totiž odehraje jen o několik minut dříve.
Jedním z přírodních zdrojů elektrické energie je naše hvězda – Slunce. Sluneční elektrárny na Zemi nemohou pracovat stále se stejným výkonem. Ale jak je to ve vesmíru? Tam přece neexistují mraky, a pokud mezi Zemí a Sluncem není jiné těleso, je neustále vystavena jeho světlu. Přesně toho využívá posádka Mezinárodní kosmické stanice, jejichž vesmírný domov potřebuje neustálý přísun elektřiny.
Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.
Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.
Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.
Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.
V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
