Astronomie

Po více než 18 miliardách kilometrů od domova opustila sonda Voyager-1 sluneční soustavu. Pokud její přístroje budou fungovat, vstoupí do mezihvězdného prostoru. Dlouhou životnost sondy, která putuje vesmírem již 35 let, umožnil izotop plutonia 238. Jaderný rozpad při štěpení jader uvolňuje teplo, které se přeměňuje na elektřinu potřebnou pro přístroje sondy. Odborníci se domnívají, že Voyager-1 bude zasílat údaje ještě dalších deset let.

Nad Uralem došlo letos 15. února k netradičnímu nebeskému úkazu, jaký nemá v moderní době z hlediska počtu pozorovatelů obdoby (i když šlo o průlet co do velikosti nepříliš velkého tělesa, ke kterému nad povrchem Země dochází několikrát do roka). Nebe s patřičným rachotem proťaly žhavé létavice – zbytek meteoroidu, který v atmosféře explodoval a jehož průlet atmosférou vyvolal tlakovou vlnu. Ta nadělala značnou škodu a ruský Čeljabinsk se stal rázem centrem pozornosti celého světa. Samozřejmě se ihned vyrojila spousta spikleneckých teorií, cože se vlastně stalo. A co tedy? Na Zemi spadl největší zaznamenaný objekt od roku 1908, kdy přilétl tzv. Tunguzský meteorit.

Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.

Kromě Země je Mars bezesporu tou nejprostudovanější a současně i nejstudovanější planetou Sluneční soustavy. Na oběžné dráze Saturnu sice už řadu let pracuje sonda Cassini, která se plejádě družic operujících u Marsu v mnohém vyrovná, přesto Cassini něco podstatného schází – možnost prostudovat Saturn zblízka a takříkajíc si na něj sáhnout.

Evropský vesmírný program bude používat speciální radionuklidové baterie. Jejich dodavatelem se stane Národní jaderná laboratoř Spojeného království (The UK’s National Nuclear Laboratory – NNL).

Anglosaská kronika obsahuje svědectví, že v roce 774 se na obloze náhle objevil výrazný “Červený krucifix”. Šlo o světelný jev jakoby ve tvaru červeného kříže. Časopis Nature nyní otiskl dopis vysokoškolského studenta, který obsahuje možný důkaz, že zmíněný jev souvisel s výbuchem supernovy.