Astronomie

UCF  (University of Central Florida) a firma Honeybee Robotics s podporou programu NASA Small Business Technology Transfer navrhly a sestrojily vesmírnou sondu na páru. A není to vůbec špatný nápad! Zkoumání sluneční soustavy zjistilo jednu důležitou věc: voda je ve vesmíru překvapivě běžná, přinejmenším ve formě ledu. Všude, kde je hluboký kráter nebo prasklina, je pravděpodobně zamrzlá voda. A to představuje vzrušující příležitost: snadno dostupný pohon.

Desítky milionů let brázdily zemské oceány dvoutunové mořské želvy, mořské krávy o velikosti velryb, žraloci velcí jako lokomotivy. Pak, poměrně náhle, před 2,6 miliony lety, všichni tito tvorové vymřeli... Toto masové vymírání je známé jako „Vymření pliocénní mořské megafauny“. Tehdy vymřela více než třetina největších mořských druhů včetně žraloka megalodona. (Megalodoni byli největší parybou, která kdy žila, měřili 15 až 25 metrů). Vyhynutí těchto obřích živočichů je pro vědce záhadou, teorií je mnoho, ale chybějí důkazy. Nejpravděpodobnější jsou klimatické změny - tehdy začala nová doba ledová, na oceánech rostly ledovce. Ale mohla klimatická změna samotná způsobit takovou katastrofu? Brzy by měl být publikován článek v časopise Astrobiologie, který navrhne vysvětlení.

V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska. Experimenty byly připraveny pro získávání dat ve stratosféře, což je vrstva atmosféry ve výše 11 až 50 kilometrů. Balón vypuštěný ze slovenského letiště v Malých Bieliciach nakonec dosáhl celkové výšky 32 663 metrů.

Mars nikdy nebyl zemskému povrchu tak blízko. Rakouské vesmírné fórum (ÖWF) uskutečnilo během února v rámci mise AMADEE-18 simulaci Marsu v oblasti Dhofar v Ománu. Vesmírným inženýrům z ÖWF poskytovala podporu logistická společnost DB Schenker, která zajišťovala přepravu vysoce citlivé techniky z Rakouska do pouště v Ománu.

V prvních dvou částech našeho seriálu jsme roční i denní pohyb Slunce po obloze popisovali pomocí číselných údajů seřazených do tabulek. Tento poměrně abstraktní matematický popis však nemusí být srozumitelný každému. Vaši prarodiče a rodiče obvykle při studiu používali sice názorné, ale bohužel jen statické obrázky a náčrty ve školním zeměpisném atlase.

V první části našeho výletu do světa astronomie (článek https://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/2136-o-hromnicich-lucii-a-slepicim-kroku) jsme zkoumali, jak se mění délka dne v období kolem zimního slunovratu. S využitím moderních astronomických databází (v našem případě to byla stránka www.meteogram.cz/vychod-zapad-slunce/) jsme pátrali po smyslu známých průpovídek „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“, „Na Nový rok o slepičí krok“, „Na Tři krále o skok dále“ a „Na Hromnice o hodinu více“. V dnešním pokračování už se budeme problematikou východu a západu Slunce věnovat mnohem seriózněji.