Bez zařazení

Česká veřejnost má dlouhodobě pozitivní postoj k jaderné energetice, její rozvoj aktuálně podporuje 77 % populace. Jaderná energie by měla být i do budoucna hlavním zdrojem výroby elektřiny, za optimální Češi považují kombinaci jádra s obnovitelnými zdroji. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Ipsos ve spolupráci se společností ČEZ realizovaného na reprezentativním vzorku populace České republiky v loňském roce.

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu. Tyto symboly zůstávají na svých původních místech, existují však i pavilony, jež po skončení výstavy cestují a někdy i přes oceán. Osudy vybraných pavilonů dokládají, že architektura může být nejen pomíjivým uměním, ale i putujícím dědictvím s novým životem jinde.

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný program adaptace na klima na University College London, se zabývá budoucností lidské migrace. Ve své knize „Sink or Swim“ (Potopit se, nebo plavat: Jak se svět potřebuje přizpůsobit měnícímu se klimatu, Bloomsbury Sigma, 2025) zvažuje, jak budoucnost lidské migrace ovlivní případná rozhodnutí, která učiníme v nadcházejících letech. S tím, jak se části planety stávají neobyvatelnými, bude nutné učinit těžká rozhodnutí pro řízení pohybu lidí – ať už prostřednictvím organizovaného přemístění nebo náhlého vysídlení. A jak budou tato rozhodnutí vypadat za 45 let? Podívejte se na několik úryvků z knihy.

Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění. V rámci prvního ročníku může veřejnost vidět ukázky správného topení, konzultovat výběr kamen, podívat se na práci kamnářů a také si ji vyzkoušet. Mnoho firem po celé republice otevře své showroomy a kamnáři své dílny veřejnosti.

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny. Toto zjištění zpochybňuje to, co vědci vědí o formování hornin, a odhaluje zcela nový „antropoklastický horninový cyklus“. Odpad z přímořských průmyslových závodů se mění v horninu obzvláště rychle díky oceánské vodě a vzduchu, které aktivují minerály, jako je vápník a hořčík. V odpadu nebo strusce je stmelují dohromady rychlejším procesem než přírodní sedimenty.

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul. Huemul je ostrov v nádherném patagonském jezeru Nahuel Huapi poblíž univerzitního města Bariloche, kde sudetský Němec Ronald Richter postavil první ústav na výzkum řízené termojaderné fúze na světě. 

Třináctiminutový teaser k filmu můžete shlédnout na webu již teď: https://www.youtube.com/watch?v=1m-LYj8Qb-I