Bez zařazení

Asi se zatím nikdy v dějinách nestalo, aby článek popularizující techniku inspiroval vznik divadelního uměleckého díla. Na stránkách Třípólu z 26.listopadu 2013 lze najít můj článek o jednom z nejodvážnějších světových megaprojektů - 350 km dlouhém vysokorychlostním železničním tunelu pod rakouskými Alpami z Českých Budějovic do tehdejšího Jugoslávského přístavu Koper, kde pan profesor Karel Žlábek plánoval navršit z vyrubaného materiálu umělý poloostrov s přístavem ADRIAPORT, aby Československo získalo nejrychlejší přístup k moři. Podrobnosti o projektu, který komunistický režim nechal jako studii rozpracovat tehdejším Pragoprojektem, jsem získal v roce 1982 přímo od dvaaosmdesátiletého pana profesora při návštěvě v jeho vilce na Malvazinkách. To už byl projekt po únavném boji o jeho prosazení zamítnut komunistickým režimem s tím, že je politicky nevhodný a finančně nerealizovatelný (odhadem by stál tehdejších 500 miliard Kčs), přestože pan profesor vyjednával s Arabskými státy o možnosti investovat dnes často uplatňovanou formou soukromého financování PPP (Public Privat Partnership).

Veletrh Věda Výzkum Inovace je nejrychleji rostoucím veletrhem v ČR. Je jedinečnou a komplexní platformou, která umožňuje odborníkům, laické i poučené veřejnosti získat informace o současném technologickém vývoji, nových objevech a inovacích. V květnu 2018 se uskuteční již třetí ročník veletrhu a podle rodící se skladby vystavovatelů i doprovodného programu je zřejmé, že bude opět velmi zajímavý. Témata jsou: vesmírný program, energetika, e-mobilita a dopravní systémy budoucnosti, robotika, 3D tisk, digitální ekonomika, kybernetická bezpečnost, Smart City, Smart Home, biotechnologie, virtuální reality, mobilní aplikace, Start-upy, sdílená ekonomika a další. První den veletrhu 15. 5. je určen pro vystavovatele, jejich hosty a významné osobnosti. Další dva dny 16. a 17. 5. jsou otevřené pro širokou veřejnost od 9 do 18 hodin. Vystavovatelé se již mohou přihlašovat.

Toxické emise z jednoho automobilu ze 60. let jsou asi stejně vysoké jako ze sta moderních automobilů. Nemalou zásluhu na radikálním snížení těchto emisí má objev katalytických konvertorů (hovorově katalyzátorů). Tato zařízení v posledních čtyřiceti letech zabránila emisím znečišťujících látek ve výši až jedné miliardy tun. Spotřebitelé, politici a aktivisté žádají ještě více, protože moderní katalytické konvertory mohou snížit emise o více než 90 %. Proto se vědci a inženýři snaží tato zařízení stále vylepšovat, aby se plnily stále přísnější požadavky na čistotu ovzduší.

Dne 22. června 2017 zaznamenala The US Maritime Administration zdánlivě podivný incident. Kapitán lodě v blízkosti ruského přístavu Novorosijsk zjistil, že jeho GPS mu ukazuje, že se nachází na letišti Gelenžik vzdáleném 32 km. Když se ujistil, že navigační přístroje ukazují správně, kontaktoval kapitány jiných lodí a ukázalo se, že podobné problémy mělo minimálně dalších dvacet lodí.  Navigační experti se domnívají, že se jedná o první  dokumentované použití falešného určení polohy s pomocí GPS (GPS spoofing), což je kyber útok, před kterým již dříve experti varovali, ale který se dosud nikdy neuskutečnil. Zprávy o problémech satelitní navigace v Černém moři naznačují, že by zde někdo (Rusové?) mohl zkoušet nový systém narušující správnou funkci GPS. Mohly by to být první náznaky vzniku nové elektronické zbraně, kterou by mohl využít kdokoliv, od státu až po malé kriminálníky. (A není to žádné sci-fi. Androidí aplikace Fake GPS location již dnes zařídí, že váš telefon ohlašuje vaše místo tam, kde si to zrovna přejete... Aneb jak pravil  Woody Allen: „To, že jste paranoik, ještě neznamená, že po vás nejdou.“)

Moderní matematika prožívá od počátku 20. století vzrušující období. Byla totiž vyřešena řada důležitých sporných otázek matematiky, na kterých jsou závislé vědecké, technické a technologické triumfy současnosti. V některých případech tomu napomohl rozvoj v oblasti počítačů, někdy byly i počítače bezradné. Bohužel, ani počítače na řešení matematických úloh někdy nestačí, protože pouze počítají. Matematika je rozsáhlý obor a není možné, aby ji kdokoliv zvládnul v celé její šíři. Každý se však může pustit do jejího objevování a najít si k ní svou vlastní cestu. Ovšem zdá se, že toto již tak úplně neplatí, protože zvláště teoretičtí matematici se zabývají čím dál více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou srozumitelné. A to ani jejich zadání, ani využití.

Zemská atmosféra obsahuje 78,1 objemových procent dusíku N₂ coby prvku. Až do počátku 20. století jsme ho však neuměli využít a jediným značně omezeným zdrojem vázaného dusíku pro použití v chemii byl přírodní chilský ledek, obsahující jako základní složku dusičnan sodný NaNO₃. Zavedením průmyslové karbonizace uhlí při výrobě svítiplynu a koksu byl při čištění surového plynu z absorpčních pracích vod získáván desorpcí plynný amoniak, hovorově „čpavek“. O jeho přímou syntézu z prvků se pokoušela celá řada chemiků již od roku 1785, kdy francouzský učenec C. L. Berthollet podal důkaz o tom, že se amoniak skládá z vodíku a dusíku. Teprve až v roce 1909 vyvinul německý fyzikální chemik Fritz Haber (1868-1934) ve spolupráci s chemickým technologem Carl Boschem (1874-1940) vůbec první průmyslový vysokotlaký proces – katalytickou syntézu amoniaku z prvků, později nazvanou jejich jménem a oceněnou udělením dvou Nobelových cen za chemii.