Bez zařazení

Článků v rubrice: 464

ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti

Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů. Ne, tohle není sci-fi. Tohle je ÚDiF – Úžasné divadlo fyziky, projekt, který mění pohled na vědu u tisíců mladých lidí.

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů. Vědci také přeměnili použitý kuchyňský olej na různé recyklovatelné plasty s výjimečnou pevností. Některé produkty byly dokonce dostatečně odolné na to, aby utáhly auto.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia. V tomto úryvku z knihy „Gaia Wakes: Earth's Emerging Consciousness in an Age of Environmental Devastation“ (Columbia University Press, 2025) expert na ekonomický rozvoj a budování míru Topher McDougal popisuje, jak by Země mohla získat planetární mozek poháněný umělou inteligencí (AI). McDougal tvrdí, že tento obrovský, globální mozek by mohl prospět lidstvu tím, že by zvýšil složitost života na Zemi a v konečném důsledku zajistil udržitelnější budoucnost. Nazval svou hypotézu „Gaiacephalos“.

Kolik zlata je na světě?

Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní? Kolik jsme ho vytěžili a zpracovali a kolik ho ještě v zemské kůře zbývá?

Proč se věci rozbíjejí tím nejnevhodnějším způsobem

Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie. Upuštěná váza, rozdrcená kostka cukru a explodující bublina mají něco společného: rozpadají se podobným způsobem. Zákon „maximální náhodnosti“ vysvětluje, jak se rozbité objekty rozbíjejí tím nejnepříjemnějším možným způsobem.

Krok k dokonalé kamufláži

Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím. Tento přírodní trik závisí na komplexním pigmentu zvaném xantommatin, který řídí mnoho barevných změn zvířat. Vědce, a dokonce i výzkumníky v oblasti obrany fascinuje potenciál xantommatinu po celá desetiletí. Reprodukce pigmentu v laboratoři však byla extrémně obtížná – až doposud.

 

 

... 1 2 3 4 5 6 » 78 ...

Nejnovější články

Obrázek číslo 9

Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).

Spontánní versus radiační poškození DNA

Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...

Nejstarší komerční jaderný reaktor má povolení k provozu na dalších 10 let

Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.

Pomohla desková tektonika vzniku života?

Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.

Kamýk slaví 65 let

Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail