Bez zařazení

Článků v rubrice: 286

Snižování znečištění ovzduší výfukovými plyny automobilů

Toxické emise z jednoho automobilu ze 60. let jsou asi stejně vysoké jako ze sta moderních automobilů. Nemalou zásluhu na radikálním snížení těchto emisí má objev katalytických konvertorů (hovorově katalyzátorů). Tato zařízení v posledních čtyřiceti letech zabránila emisím znečišťujících látek ve výši až jedné miliardy tun. Spotřebitelé, politici a aktivisté žádají ještě více, protože moderní katalytické konvertory mohou snížit emise o více než 90 %. Proto se vědci a inženýři snaží tato zařízení stále vylepšovat, aby se plnily stále přísnější požadavky na čistotu ovzduší.

Falešné údaje z GPS - nová kyber zbraň?

Dne 22. června 2017 zaznamenala The US Maritime Administration zdánlivě podivný incident. Kapitán lodě v blízkosti ruského přístavu Novorosijsk zjistil, že jeho GPS mu ukazuje, že se nachází na letišti Gelenžik vzdáleném 32 km. Když se ujistil, že navigační přístroje ukazují správně, kontaktoval kapitány jiných lodí a ukázalo se, že podobné problémy mělo minimálně dalších dvacet lodí.  Navigační experti se domnívají, že se jedná o první  dokumentované použití falešného určení polohy s pomocí GPS (GPS spoofing), což je kyber útok, před kterým již dříve experti varovali, ale který se dosud nikdy neuskutečnil. Zprávy o problémech satelitní navigace v Černém moři naznačují, že by zde někdo (Rusové?) mohl zkoušet nový systém narušující správnou funkci GPS. Mohly by to být první náznaky vzniku nové elektronické zbraně, kterou by mohl využít kdokoliv, od státu až po malé kriminálníky. (A není to žádné sci-fi. Androidí aplikace Fake GPS location již dnes zařídí, že váš telefon ohlašuje vaše místo tam, kde si to zrovna přejete... Aneb jak pravil  Woody Allen: „To, že jste paranoik, ještě neznamená, že po vás nejdou.“)

Millenium Prize Problems - milión za vyřešení matematického problému

Moderní matematika prožívá od počátku 20. století vzrušující období. Byla totiž vyřešena řada důležitých sporných otázek matematiky, na kterých jsou závislé vědecké, technické a technologické triumfy současnosti. V některých případech tomu napomohl rozvoj v oblasti počítačů, někdy byly i počítače bezradné. Bohužel, ani počítače na řešení matematických úloh někdy nestačí, protože pouze počítají. Matematika je rozsáhlý obor a není možné, aby ji kdokoliv zvládnul v celé její šíři. Každý se však může pustit do jejího objevování a najít si k ní svou vlastní cestu. Ovšem zdá se, že toto již tak úplně neplatí, protože zvláště teoretičtí matematici se zabývají čím dál více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou srozumitelné. A to ani jejich zadání, ani využití.

Amoniak zase jinak

Zemská atmosféra obsahuje 78,1 objemových procent dusíku N2 coby prvku. Až do počátku 20. století jsme ho však neuměli využít a jediným značně omezeným zdrojem vázaného dusíku pro použití v chemii byl přírodní chilský ledek, obsahující jako základní složku dusičnan sodný NaNO3. Zavedením průmyslové karbonizace uhlí při výrobě svítiplynu a koksu byl při čištění surového plynu z absorpčních pracích vod získáván desorpcí plynný amoniak, hovorově „čpavek“. O jeho přímou syntézu z prvků se pokoušela celá řada chemiků již od roku 1785, kdy francouzský učenec C. L. Berthollet podal důkaz o tom, že se amoniak skládá z vodíku a dusíku. Teprve až v roce 1909 vyvinul německý fyzikální chemik Fritz Haber (1868-1934) ve spolupráci s chemickým technologem Carl Boschem (1874-1940) vůbec první průmyslový vysokotlaký proces – katalytickou syntézu amoniaku z prvků, později nazvanou jejich jménem a oceněnou udělením dvou Nobelových cen za chemii.

Vznik prvních vědeckých institucí

Evropská věda, filozofie a kultura má svůj prvopočátek v antickém Řecku. Do klasického (4. stol. př. n. l.) a helénistického (3.-2. stol. př. n. l.) období starého Řecka spadá také vznik prvních vzdělávacích a vědeckých institucí - akademií, akademických společenství a škol.

Pasivní domy jsou více než nízkoenergetické

Uprostřed pražského sídliště ve vnitrobloku stojí pasivní rodinný dům, jehož zelená střecha čistí odpadní vodu. Kořenová čistička na střeše domu dokáže ušetřit až polovinu nákladů za vodu. Další pasivní domy mají v Praze dokonce své sídliště. Unikátní projekt pasivních domů roste v pražských Malešicích. Oba stavební projekty soutěží o ekologické ocenění E.ON Energy Globe.

... 1 2 3 4 5 6 7 » 48 ...

Nejnovější články

Jak naučit nanočástice tančit

Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se jako prvním na světě podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo.

Nahradí technologie CCU technologii CCS?

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět.

Kdo vyřeší největší problém elektřiny, dostane Nobelovku

Největší brzdou rozvoje světové energetiky je, že lidstvo dosud neumí ve velkém skladovat elektřinu. Od roku 1882, kdy byla postavena první přečerpávací elektrárna, tedy jediný zatím známý fungující způsob, jsme se v řešení tohoto problému příliš neposunuli.

Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především

S úsměvným titulkovým citátem z Kodexu císaře Justiciána I. z roku 529 n. l. se vydáme po stopách jednoho z nejvýznamnějších českých matematiků 20. století, Eduarda Čecha, a to při příležitosti 125. výročí jeho narození.

Project Debater - umělá inteligence diskutuje na odborné téma

V prostorách společnosti IBM Watson West v San Francisku proběhla první živá veřejná debata mezi systémem umělé inteligence (AI) a člověkem. AI systém z dílny IBM pojmenovaný Project Debater a přebornice v debatování Noa Ovadia měly za úkol si připravit ...

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail