Biografie

Pro matematiky a fyziky objevil "Fourierovy řady", pro chemiky a biology termín "skleníkový efekt". Letos je tomu právě 250 let, co se francouzský matematik a fyzik Joseph Fourier narodil.

Laická veřejnost si matematiky přestavuje jako samotářské, podivínské, roztržité a pro skutečný život zcela nepoužitelné vědátory, kteří s jinými lidmi a ani spolu téměř nemluví a celé dny jen pracují na nových větách a řešeních jakýchsi problémů, které jsou naprosté většině lidí nesrozumitelné. S oblibou se zabývají abstraktními pojmy na pomezí logiky a filozofie, jejichž definování není přímo motivováno praktickým užitkem v reálném světě vědy, techniky a technologie. O některých to možná platí, ale nikoli o maďarském rodákovi Paulu Erdösovi, který naopak vnesl mezi matematiky ducha spolupráce a zásadně tak změnil způsoby jejich komunikace a práce. Zatímco do poloviny minulého století publikovala většina matematiků samostatně, dnes jsou vědecké články převážně výsledkem kooperace.

V čem jste dostali zabalené vánoční dárky? Řadu z nich určitě ve vlnité lepence! Pak vězte, že ta se u nás vyrábí právě devadesát let. Ve sbírce rukopisů archivu Národního technického muzea v Praze je uložena zajímavá složka věnovaná úspěšnému českému podnikateli z období na přelomu 19. a 20. století a první ČSR Karlu Hlavatému, který zemřel zcela v zapomnění v roce 1953. Byl zapáleným a úspěšným podnikatelem ve výrobě papíru a spotřebního zboží z něj. A právě on u nás zavedl výrobu užitečné vlnité lepenky.

Před 400 lety zemřel John Napier, skotský matematik, objevitel přirozených logaritmů a popularizátor užití desetinné čárky. Na přelomu 16. a 17. století nastoupila v Evropě historická éra, která se nazývá vědeckou revolucí. Jako by se uvolnila pomyslná lavina, propukla objevitelská a vynálezecká smršť, nastal nevídaný rozvoj přístrojové a měřicí techniky, došlo k posunu v lidském myšlení. Hlavní vědou se stala matematika, která sehrála neocenitelnou roli při rozvoji všech přírodovědných a inženýrských oborů. V dějinách vědy a techniky se často vyskytují případy, kdy jednu věc objevilo několik lidí nezávisle na sobě téměř zároveň. Názory na tuto skutečnost se různí, ale pravděpodobně takové objevy vznikly souběžně proto, že pro ně dozrál čas a lidstvo v dané době nahromadilo dostatečnou sumu znalostí. Patří sem také epochální objev logaritmů, časově spadající do prvních desetiletí 17. století a spojený přímo či nepřímo se jmény deseti evropských matematiků: Skota John Napiera, Švýcara Joosta Bürgiho, Němce Johannese Keplera, Holanďana Simona Stevina, Angličanů Henry Briggse, Eduarda Wrighta, Edmunda Guntera, E. Wingate, Wiilliama Oughtreda a později Francouze Armédeé Mannheima.

Koncem letošního roku si v kalendáři české vědy a techniky připomeneme 120. výročí narození významného českého matematika a vysokoškolského pedagoga prof. RNDr. Vojtěcha Jarníka, DrSc., jedné z nejvýznamnějších učitelských a vědeckých osobností na Univerzitě Karlově ve 20. století. Byl to člověk, který se zahleděl do čísel, ale hlava se mu nezatočila natolik, aby neviděl okolní svět.

V buňkách a pletivech mnoha aromatických rostlin se vyskytuje pestrá směs těkavých olejovitých látek (vytvářených jako ochrana před býložravci), které se většinou vyznačují intenzivní, osobitou a člověku často výrazně příjemnou vůní a jedinečnou schopností aktivovat harmonizační síly lidského těla. Jsou to silice neboli éterické (esenciální) oleje, většinou kapalné a bezbarvé, nerozpustné ve vodě, dobře rozpustné v tucích, éteru, alkoholu, chloroformu nebo benzínu. Odpařují se - vyprchávají - již za nižší teploty, než je jejich bod varu (160-290 ^oC). Působí na čichové, ale i chuťové receptory člověka a vyvolávají dojem vůně a chuti; komplexní vjem se pak označuje jako aroma. Letos si připomínáme 170. výročí narození německého chemika Otto Wallacha, nobelisty, který studiu vůní zasvětil svůj život.