Co nám při prohlížení webu zvedá tlak
Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.
Z běžného života víme, že hladina vody se chová, jako by byla pokryta tenkou pružnou blánou. Z hodin fyziky víme, že molekuly na hladině kapalin se navzájem přitahují nesouměrně – dole hustá voda, nahoře řídký vzduch – takže výsledná síla směřuje dovnitř, do vody. Dáme-li to dohromady, je zřejmé, že zdánlivou blánu na hladině vody tvoří tato povrchová vrstva molekul. Veličina, která charakterizuje tento jev, se nazývá povrchové napětí.
V článcích „Dva pokusy s kapilaritou“ ( www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/1665-dva-pokusy-s-kapilaritou) a „Jak se živí rostliny“ (www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/1676-jak-se-zivi-rostliny) jsme zkoumali jev zvaný kapilarita. V tenkých trubicích (kapilárách) se kapilarita projevuje mnoha užitečnými, ale i nežádoucími způsoby.
Příklady z praxe
Proč jsou kapky kulaté
V tomto pokusu se budeme zabývat jiným projevem povrchového napětí. Povrchovou „blánu“ můžeme přirovnat k tenoučké gumové stěně nafouknutého dětského balonku – síly pružnosti se snaží zmenšit jeho povrch. Obdobně se i povrchové napětí snaží, aby byl povrch kapaliny co nejmenší. A protože při daném objemu má nejmenší povrch koule, získávají jeho působením drobné vodní kapky nebo mýdlové bubliny kulový tvar.
Vyfukování mýdlových bublin patří k oblíbeným dětským hrám. Klasické brčko nebo okénko bublifuku je zdrojem jednotlivých větších či menších bublin. My si však vyrobíme „přístroj“, kterým budeme vyfukovat pěnového hada, tvořeného obrovským množstvím drobounkých mýdlových bublinek. Jednak tím získáme originální a zábavnou hračku pro mladšího sourozence, jednak se seznámíme s principem a vlastnostmi nejlehčích materiálů současnosti – aerogelů.
Výroba superbublifuku
Ke zhotovení superbublifuku můžeme použít malou PET láhev s uříznutým dnem nebo plastovou nádobku s vyvrtaným otvorem, např. od vitamínových tablet. Dále budeme potřebovat odstřižek z vyřazeného froté ručníku, provázek a tavnou pistoli (obr. 1 až obr. 4). Postup při výrobě obou variant je zřejmý ze seriálu fotografií. Tavné lepidlo a omotání provázkem zajistí vzduchotěsné upevnění textilu kolem obvodu (obr. 5 až obr. 7). Roztok vyrobíme smícháním dvou skleniček převařené vody, půl skleničky saponátu, lžičky bílého cukru a lžičky glycerinu. Suroviny opatrně promícháme a před použitím necháme několik hodin „odstát“. Látku necháme nasáknout roztokem a foukáním vytvoříme stále se prodlužujícího bublinkového „hada“. Jistě vás překvapí, že i z malého množství saponátového roztoku se nám podaří naplnit bublinkovou pěnou třeba i koupací vanu (obr. 8 až obr. 10). Nabízí se jasné ekologické poučení – nepoužíváte při mytí nádobí nebo při praní zbytečně moc saponátu?
Od dětské hry k nejmodernější technologii
Co má bublinkový had společného s aerogelem? Pod pojmem gel rozumíme materiál, který se při malém zatížení chová jako pružná látka, ale současně má i vlastnosti kapalin. S gely se běžně setkáváme – mohou to být potraviny (rosol, tavený sýr, džem), kosmetika (masti, pasty), barvy, lepidla atd. Na internetu si snadno najdeme definici: „Aerogel je porézní ultralehký materiál vyráběný odstraněním kapalné části z gelu. Nejčastějším typem je aerogel, vyráběný z oxidu křemičitého (tzv. silica aerogel). Obsahuje 99,98 % vzduchu, zbytek připadá na strukturu z molekul oxidu křemičitého. Aerogel má hustotu jen třikrát větší, než je hustota vzduchu.“
Zatímco obyčejný gel si můžeme snadno připravit i na kuchyňském stole, výroba aerogelu je technicky velmi náročná. Výchozí surovinou je gel tvořený oxidem křemičitým SiO2 (pevná složka), vodou a kapalným oxidem uhličitým CO2. Za velmi vysokého tlaku a teploty se z gelu odstraní kapalná složka a zůstane jen vzduchem vyplněná nesmírně pevná křemíková „síť“. Mnoho zajímavostí o historii, výrobě, vlastnostech a použití aerogelu najdete například v článku „Aerogely a kosmický prach“ (http://www.aldebaran.cz/bulletin/2003_40_aer.php ). Třípól psal o aerogelu zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/1619-aerogely-pevne-latky-lehci-vzduchu .
Testujeme vlastnosti aerogelu
Vraťme se k našemu bublinkovému „hadu“. S trochou fantazie si můžeme představit, že tenoučké stěny bublinek nejsou tvořeny vodou a saponátem, ale sítí molekul SiO2. V tom případě budeme mít před sebou model aerosolu a můžeme si ověřit dvě jeho vlastnosti – malou hustotu a velkou pevnost:
Námět na závěr
Připravte si různobarevné koncentrované roztoky potravinářského barviva. Namočte látku do saponátového roztoku, kápněte na ni několik barevných skvrn a foukejte. Ale raději někde venku na dlažbě!…
Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.
Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.
Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.
Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.
V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)