Obnovitelné zdroje

Největší uhelná elektrárna ve Velké Británii plánuje spalovat biomasu a ukládat emise CO₂ v Severním moři. Jde o fantaskní scénář v boji proti změně klimatu: elektrárnu produkující negativní emise?

V americkém státě Kalifornie najdeme větrné turbíny všech tvarů, značek i velikostí. Jednu z nich určitě nepřehlédneme – 137 metrů vysokou jednotku větrné elektrárny (měřeno od základny po špičku vrtule), jejíž turbína se opatřena velkou rotující stříbrnou hliníkovou kopulí. Turbínu pod názvem ecoROTR, která by mohla představovat budoucnost větrné energie, začala v květnu letošního roku testovat společnost GE. Zadání pro tým konstruktérů znělo – vytvořit takový návrh rotoru větrné turbíny, který by zvýšil efektivitu turbín (vtipně můžeme říci: snížil plýtvání větrem).

Asi čtyři kilometry od centra rumunského města Sibiu se rozkládá rozsáhlý lesní rekreační areál se skanzenem Astra. Plochou přes 200 hektarů a počtem 340 objektů pod širým nebem sestavených do 127 celků je jedním z největších skanzenů v Evropě a nejnavštěvovanějším rumunským skanzenem. Vše začalo v roce 1904, kdy v parku Astra proběhla výstava sbírky modelů vesnických technických staveb. Roku 1956 pak padlo rozhodnutí postavit v této lokalitě klasický skanzen zaměřený především na neprůmyslové stavby a tradiční výrobní technologie rumunského venkova.

Zatímco v Německu eskalují problémy kolem budoucích úložišť jaderného odpadu, ve Frauenhoferově institutu chemických technologií (ICT) ve Pfinztalu už dnes vážně uvažují o tom, že i větrné elektrárny, kterých bylo ke konci roku 2014 jen na pevnině 24 867, se po odstávce stanou využitelným odpadem. A rozhodně nikoli zanedbatelným. Jen z rotorových lopatek větrníků se podle ICT do roku 2027 v Německu zvýší hmotnost odpadu na 30 000 tun ročně a postupně se dosáhne až 40 000 tun. Nová energetická technologie se tak zřejmě stane základem pro lukrativní recyklační trh.

Každý obor lidské činnosti má své vizionáře, vynálezce, objevitele i snílky, Stačí připomenout jména jako Archimédes, Leonardo da Vinci, Bill Gates, Steeve Jobs... Jsou ale i neodbytní vynálezci snad už stovek principů perpetua mobile, a také pozapomenutí všeoboroví géniové, nad nimiž nepochybně ční Jára Cimrman. Oni a jim podobní se ve svých vizích a projektech nevyhýbali ani větrným elektrárnám.

„Tři soutěsky“ je název největší přehrady na světě. Je dlouhá 2 km a při její výstavbě se spotřebovalo 27 milionůkrychlových metrů betonu. Její vodní nádrž je dlouhá 600 km, široká několik set metrů a umožňuje lodní dopravu až do města Chongquing, které se díky tomu stalo jedním z nejrychleji se rozvíjejících městv Číně. Vodní elektrárna má 32 turbín, z nichž každá váží tolik, jako Eiffelova věž. Přehradní nádrž se zcela zaplňuje vodou každé září. Kvůli výstavbě přehrady bylo zatopeno 13 velkých měst, 14 menších měst, 1 350 vesnic a bylo přestěhováno přibližně 1,3 milionů obyvatel.