Počítače a internet

Internet věcí (IoT) je kyberneticko-fyzický systém vybudovaný pro komunikaci různých elektronických zařízení, jejich kontrolu i aktivní řízení prostřednictvím internetu. Do sítě mohou být zapojena téměř všechna zařízení, která si lze představit. Jedním z jeho úkolů je sběr velkého množství dat zaměřený k optimalizaci provozu domácností, domů, výrobních zařízení průmyslových podniků či celých měst. Jak využít internetu věcí v reálném životě?

Umělá inteligence a její pokroky se čím dál častěji dostávají do médií. Jeden z takových průlomů se udál v roce 2016, kdy světový přeborník ve hře Go, Lee Sedol, prohrál se strojem „Deep Mind Alpha Go“ firmy Google. Tato událost se dostala na titulky světových médií jako příklad toho, že stroje jsou již schopné překonávat schopnosti člověka. V určitém smyslu se však nejednalo o férový souboj, protože Sedolův mozek spotřebovával jen asi 20 wattů energie, a tudíž jen zlomek energie spotřebované v rámci hry Go. Na rozdíl od Sedola stroj Alpha Go spotřebovával přibližně 5 000 wattů! Lidé si dosud neuvědomují, jak je umělá inteligence velice náročná na spotřebu energie.

Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech počítačových technologií před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech. Ukazuje se však, že počítačový svět mladých lidí může být příčinou i jejich pracovních nedostatků.

V nedaleké budoucnosti budou hackeři schopni ovládat lidskou mysl a paměť. Jakkoliv zní tato zpráva neuvěřitelně, odborníci z kyberbezpečnostního oboru se již nyní možným zneužitím paměťových implantátů zabývají. Reálná hrozba, díky níž by mohli útočníci krást, špehovat nebo měnit lidské vzpomínky, ještě neexistuje. Zato technologie, která tento scénář umožní, již ano. Jsou jí zařízení pro hloubkovou stimulaci mozku, která umožňují vědcům poznat, jak se v mozku vzpomínky vytvářejí, jak se dají izolovat, obnovit nebo zesílit. Slabinou těchto implantátů jsou ale k nim připojené softwary a hardwary. Na slabiny upozorňuje nový výzkum odborníků z Kaspersky Lab a výzkumníků ze skupiny Functional Neurosurgery Group z univerzity v Oxfordu.

Technologie umělé inteligence, o kterých se nejvíc mluví v souvislosti s roboty nebo autonomními auty, pronikají do všech odvětví včetně energetiky. Jejich provoz je ale energeticky tak náročný, že vzniká otázka, zda samotná podstata umělé inteligence nezakládá při jejím využití v energetice nebezpečný střet zájmů. Nebudeme nakonec vyrábět více a více elektřiny jen proto, aby jí technologie umělé inteligence mohly více a více spotřebovávat?