Reportáže, cestování

V neděli 15. června po poledni vítr umírá. Motorujeme až do večera. Po setmění se vítr za mysem Trafalgar obnovuje, ale nechávám zapnutý motor kvůli provozu. Ohlašuje se Gibraltar, prakticky trvale kolem nás oběma směry „pochodují" obchodní lodi, o rybářích nemluvě.

Z Azor přes Gibraltar na Sardinii
Námořnická pověra říká, že plavba, která se zahájí v neděli, bude šťastná. Z objektivního hlediska ta naše v roce 1997 z Azor k evropským břehům byla, i když jsem si kritických 30 hodin myslel pravý opak.

Jsem na Azorech podruhé, ale na městskou nemocnici v Hortě se musím ptát policisty. Je na kopci za městem, a protože se v pátek 30. května 1997 vyčasilo, kochám se pohledem přes průliv na dominantu ostrova Pico, na téměř dokonalý kužel bývalé sopky s hrotem ve výši přes 2 300 metrů.

Z Bermudy na Azory
Když ve čtvrtek 15. května 1997 opouštíme St. George´s, neskutečně lije. Na šedou oceánskou hladinu se valí proudy sladké vody a kalí ji ještě více. Podle předpovědi máme jižní vítr, který v nárazech dosahuje síly 6 °B. Dohlednost je mizerná, sotva pár set metrů. Plujeme pohodlně s větrem z pravého zadoboku, jenom s genuou, a Optimist se téměř nekolébá na podezřele oblých vlnách, uhlazených deštěm.

Večer již fouká neodbytných 7° B a oceán začíná být slyšet. Hlavní plachta musí dolů. Je zřejmé, že na Bermudách budeme dřív, než jsem předpokládal. Také to znamená, že v noci budeme mít pod sebou návětrné pobřeží Bermud s množstvím nepříjemných útesů a s deformovanými vlnami, odraženými od ostrovů. A pak nás čeká komplikované zaplutí do plavebního kanálu Town Cut Channel, k jehož ústí je třeba prokličkovat mezi mělčinami a útesy.

Po roce 1989 se mnoho lidí pustilo do podnikání v oblastech, které mohly být dříve jen koníčkem nebo sportem. To byl i případ kamarádů z brněnských jachtklubů. „Jeden z těch, kteří založili firmu pro stavbu a dovoz jachet, mě v roce 1994 požádal, abych pro jeho firmu přepravil z Floridy do Gibraltaru námořní plachetnici. Opustil jsem tedy zaměstnání počítačového technika u Kancelářských strojů a stal se skipperem, jak se říká profesionálním kapitánům jachet. Když jsem už dva roky pracoval jako skipper na dvojstěžňové jachtě Freelord, mi Miloš Křenek, majitel firmy, nabídku na přepravu jachty zopakoval. Mým úkolem bylo doplout s 13m námořní plachetnicí Optimist z Miami do Itálie. Posádku jsem si mohl vybrat. Když jsem nabídku koncem roku 1996 přijímal, nikdo netušil, že přichází rok bláznivého počasí, které vyvrcholí katastrofálními záplavami na Moravě,“ začíná své vyprávění autor série cestopisných reportáží, František Novotný. Nabízíme vám cestu po rozbouřených vlnách na pokračování v nezkrácené verzi.