Rubriky

Článků v rubrice: 4

Jak jsem znal našeho jediného nositele Nobelovy ceny za vědu

Jako mladý student jsem měl to štěstí, že jsem mohl navštěvovat přednášky pana profesora Heyrovského. Býval vždy vzorně připraven a bylo znát, že polarografie je jeho oblíbené téma. O látce měl obrovský přehled, který jsme obdivovali, já obzvlášť při státnici z fyzikální chemie, kdy spatra citoval různé práce o polarografickém stanovení arsenu, antimonu a cínu, které nejsou běžné.

8. dubna 2005 | Biografie | Jaroslav Čihalík

Akademik J. Heyrovský

Akademik Jaroslav Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze v rodině univerzitního profesora. Po skončení gymnázia pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě, obor fyzika a chemie, který se tenkrát učil na Filozofické fakultě.

8. dubna 2005 | Biografie | Jaroslav Čihalík

Polarografie

Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody.

8. dubna 2005 | Fyzika a klasická energetika | Jaroslav Čihalík

Jak se u nás začalo studovat životní prostředí

Konference Spojených národů o životním prostředí konaná ve Stockholmu v roce 1972 vešla ve známost veřejnosti zejména tím, že se její delegáti přepravovali na jednotlivá zasedání na cyklistických kolech. Manifestovali tím svůj protest proti negativnímu vlivu automobilů na životní prostředí.

4. listopadu 2002 | Studenti | Jaroslav Čihalík

Nejnovější články

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail