Rubriky

Článků v rubrice: 5

Evropa zprovoznila vesmírného průzkumníka

Evropská kosmická agentura (ESA) po dlouhých přípravách dala v létě zelenou zahájení vědecké práce vesmírného dalekohledu Gaia. Gaia má extrémně citlivou a přesnou optiku, která by dokázala změřit šířku lidského vlasu na vzdálenost 1 000 km. Jejím úkolem bude vytvořit dosud nevídanou mapu Mléčné dráhy a možná i pomoci předpovědět budoucnost Země a lidstva.

Jak Endeavour neodstartoval

Představte si, že jste začínající astronaut a chystáte se na svou první misi. I přes měsíce a měsíce tvrdého výcviku asi budete pekelně nervózní. A co teprve když se na palubě vašeho raketoplánu vyskytne po zážehu motorů před startem závažná závada? Posádka sedmého letu raketoplánu Endeavour by mohla vyprávět. A taky vyprávěla!

Solární „křídla“ Mezinárodní kosmické stanice

Jedním z přírodních zdrojů elektrické energie je naše hvězda – Slunce. Sluneční elektrárny na Zemi nemohou pracovat stále se stejným výkonem. Ale jak je to ve vesmíru? Tam přece neexistují mraky, a pokud mezi Zemí a Sluncem není jiné těleso, je neustále vystavena jeho světlu. Přesně toho využívá posádka Mezinárodní kosmické stanice, jejichž vesmírný domov potřebuje neustálý přísun elektřiny.

Jaderná elektrárna na Měsíci

Když se řekne jaderný materiál, mnoha z nás se vybaví nebezpečné záření, jaderné zbraně a kontejnery s odstrašujícími značkami, ke kterým není radno se přibližovat. Jaderné materiály i přes veškerá ne vždy mírová využití jsou pro lidstvo bezesporu velkým přínosem. Uplatňují se v lékařství, vědě a technice, bez jaderných elektráren bychom si jen těžko představili naši energetickou budoucnost. Ne každý ale asi ví, že právě výroba energie využívající jaderný materiál si našla svou cestu i do kosmonautiky – malé radioaktivní tělísko zajišťuje provoz mnoha meziplanetárních sond, které doputovaly do vzdálených končin Sluneční soustavy. Tam by jim solární panely nebyly nic platné.

Chemická elektrárna na palubách raketoplánů

Raketoplány jsou velmi výjimečná kosmická plavidla. Připomínají spíše letadla, jsou mnohonásobně použitelné, pojmou posádku a velký náklad, mohou v kosmu vykonávat celou škálu nejrůznějších činností od vědeckých misí přes dopravu a vypouštění objemných nákladů až po opravy různých zařízení (např. Hubbleova teleskopu). Jejich výjimečnost je také ve způsobu, jakým při pobytu ve vesmíru získávají elektrickou energii.

Nejnovější články

Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak

Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.

Řízení obnovitelných zdrojů ČEZ z jednoho místa

Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...

Dovoz energií je Achillovou patou Evropy

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.

Horní nádrž Dlouhých strání se natírá „opalovacím krémem“

Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...

Fyzikální soutěž „Vím proč“ zná letošní vítěze

Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail