Rubriky

Článků v rubrice: 3261

Letní soutěž na Infocentrech ČEZ

Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“. Zájemci mohou během léta zavítat do osmi lokalit rozmístěných po celé České republice, poznávání výroby energie je tedy snadno dostupné ve většině regionů. V loňském létě ČEZ v elektrárnách přivítal 66 tisíc lidí a odměnil 11 tisíc úspěšných řešitelů soutěže.

3D tisk v roce 2026

Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila. 3D tisk, odborně označovaný jako aditivní výroba, se stal běžnou součástí průmyslové praxe a významně mění způsob, jakým firmy navrhují, vyrábějí i distribuují produkty. Dnes tuto aditivní technologii používá až kolem 40 % výrobních podniků v EU.

Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky

Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat podrobný geotechnický průzkum a dokonce archeologický průzkum? Vymyslet, kde ubytovat lidi, kteří budou reaktory stavět? Připravit cestu pro dopravu těžkých a nadrozměrných komponent? A co je asi nejdůležitější – začít připravovat operátory a další odborný personál!

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme. Jenže v roce 2024 přišla studie, která tímto zdánlivě pevným základem otřásla. Tvrdila totiž, že kyslík může vznikat i v naprosté tmě – hluboko na dně oceánu. Tento jev dostal přezdívku „temný kyslík“. Zní to jako „temná hmota“ nebo sci-fi. A možná to opravdu je.

12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů

Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních škol, kteří se v letošním ročníku soutěže Vím proč s nadšením pustili do vysvětlování fyzikálních jevů. Hlavní cenu, vybavení učeben v hodnotě 200 tisíc korun od Nadace ČEZ, si nakonec odnesli žáci ze ZŠ Zeleneč v Praze a studenti Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Individuální ocenění si autoři rozdělili ve formě poukázek na on-line nákupy v celkové hodnotě 59 tisíc korun. 

Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína

Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní elektrárny Lipno nebo na exkluzivní okružní jízdu okolo Temelína a Hněvkovic. Účastníci třetího programu se virtuálně podívají přímo do útrob Jaderné elektrárny Temelín. Všechny prohlídky jsou zdarma, kapacita termínů je však omezená. Zájemci se mohou registrovat zde: Mimořádné prohlídky | Svět Energie.

... 1 2 3 4 5 6 7 » 544 ...

Nejnovější články

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail