Rubriky

Článků v rubrice: 3151

ITER se připravuje na wolframovou stěnu

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory – divertoru, kde beryllium bude nahrazeno wolframem. Wolfram je mimořádně tepelně odolný, ale je také relativně bohatým zdrojem nečistot, a proto měl být divertor ošetřen výkonnými vývěvami. Dnes vidíme vše jinak. Vakuová komora bude na celém povrchu ošetřená tak zvanou boronizací.

Co jste nevěděli o blescích

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic přilétajících do atmosféry z vesmíru. Nová studie tvrdí, že energie potřebná pro bouřky by mohla pocházet z laviny elektronů vybuzených extraterestriálním kosmickým zářením.

Deset let od prvního důkazu gravitačních vln

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14. září 2015 dorazil na Zemi signál, který nesl informace o dvojici vzdálených černých děr, které se spirálovitě přibližovaly a spojily. Signál urazil rychlostí světla asi 1,3 miliardy let, aby se k nám dostal — ale nebyl to světelný signál. Byl to jiný druh signálu: chvění časoprostoru zvané gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein před 100 lety. Toho dne před 10 lety provedly dvojité detektory laserové interferometrové observatoře gravitačních vln (LIGO) vůbec první přímou detekci gravitačních vln. Spolupráce LIGO a Virgo to oznámila světu v únoru 2016, po šesti měsících analýzy a ověřování.  

Produkce a spotřeba bílkovin v EU

Poradní rada evropských akademií věd (EASAC) zveřejnila komplexní zprávu o alternativách masa. V době, kdy EU zvažuje strategii pro bílkoviny na podporu udržitelných potravinových systémů, zpráva zkoumá rychle rostoucí svět alternativ masa, od rostlinných a hmyzích bílkovin až po mikrobiální fermentaci a kultivované maso. Zpráva nabízí tvůrcům politik vědecky podložený plán pro vyvážení klimatických závazků, veřejného zdraví a odolnosti potravinového systému. Politické rámce však zaostávají za vědeckým a technologickým vývojem. „EU musí jednat nyní, pokud chce zůstat o krok napřed v zajištění potravinové bezpečnosti a splnit své cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Měla by vytvořit politiky, které podporují inovace v alternativách masa a zároveň zajistí bezpečnost potravin a ochranu spotřebitelů,“ říká profesor Bert Rima, předseda pracovní skupiny složené z odborníků nominovaných evropskými akademiemi věd. „Budoucí generace Evropy pravděpodobně vyrostou s menším množstvím masa na talíři – a to může být nezbytné i prospěšné. Zpráva nabízí pokyny, které lidi povzbudí k jedení menšího množství masa a umožní jim lepší výběr.“

Nedostatek vody a datová centra v Evropě

S podstatným nárůstem lesních požárů v Evropě v letošním roce, uprostřed rekordních such a extrémních veder, se ukazuje jako zásadní problém pro celý evropský region také dostupnost vody pro chlazení datových center. Zatímco průmyslové debaty se z velké části soustředily na prudce rostoucí požadavky na energii, nedostatek vody nyní představuje stejně naléhavé riziko pro udržitelnost a odolnost rychle se rozšiřující digitální infrastruktury.

Unseenlabs v projektu Copernicus

Společnost Unseenlabs, evropský lídr v oblasti detekce rádiových frekvencí (RF) z vesmíru, byla vybrána Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jako součást programu Copernicus Contributing Missions (CCM) kategorie 1 – Evropští nově vznikající dodavatelé dat o pozorování Země, financovaného Evropskou komisí. Společnost Unseenlabs podepsala tříletou dohodu o dodávání RF dat. Program Copernicus pro pozorování Země je základem evropské strategie monitorování nejen životního prostředí, ale také bezpečnosti z vesmíru.

... 1 2 3 4 5 6 7 » 526 ...

Nejnovější články

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail