Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů. Ne, tohle není sci-fi. Tohle je ÚDiF – Úžasné divadlo fyziky, projekt, který mění pohled na vědu u tisíců mladých lidí.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních. Výzkumníci EMBL prokázali, že tato regenerační reakce zahrnuje buňky a molekuly v částech těla daleko od místa zranění a je zaměřena na obnovení původního tvaru živočicha. Studie vrhá nové světlo na zásadní význam udržování tvaru těla u zvířat a rozšiřuje naše chápání molekulárních drah zapojených do regenerace.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra. Pro budoucí vědkyni to byl první krok k fascinaci chemií a fyzikou. Dnes se Hannah Affum podílí na vývoji a využití jaderných technologií, které pomáhají průmyslu kontrolovat bezpečnost zařízení, předcházet nehodám a lépe porozumět složitým průmyslovým procesům. Její kariéra je příběhem vědy, vytrvalosti i překonávání stereotypů.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných. Nový rodokmen by mohl jednoho dne pomoci vědcům určit, zda kosti pohřbené ve francouzské kapli opravdu patří italskému géniovi.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem. Nový výzkum jeho zápisníků naznačuje, že mohl být také jedním z prvních lidí, kteří pochopili důležitý princip gravitace – více než čtyři století před formulací moderní fyziky.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
