Rubriky

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme. Jenže v roce 2024 přišla studie, která tímto zdánlivě pevným základem otřásla. Tvrdila totiž, že kyslík může vznikat i v naprosté tmě – hluboko na dně oceánu. Tento jev dostal přezdívku „temný kyslík“. Zní to jako „temná hmota“ nebo sci-fi. A možná to opravdu je.

Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních škol, kteří se v letošním ročníku soutěže Vím proč s nadšením pustili do vysvětlování fyzikálních jevů. Hlavní cenu, vybavení učeben v hodnotě 200 tisíc korun od Nadace ČEZ, si nakonec odnesli žáci ze ZŠ Zeleneč v Praze a studenti Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Individuální ocenění si autoři rozdělili ve formě poukázek na on-line nákupy v celkové hodnotě 59 tisíc korun. 

Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní elektrárny Lipno nebo na exkluzivní okružní jízdu okolo Temelína a Hněvkovic. Účastníci třetího programu se virtuálně podívají přímo do útrob Jaderné elektrárny Temelín. Všechny prohlídky jsou zdarma, kapacita termínů je však omezená. Zájemci se mohou registrovat zde: Mimořádné prohlídky | Svět Energie.

Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů. Ne, tohle není sci-fi. Tohle je ÚDiF – Úžasné divadlo fyziky, projekt, který mění pohled na vědu u tisíců mladých lidí.

Objev radioaktivního izotopu uhlíku ¹⁴C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.  Výzkumníci EMBL prokázali, že tato regenerační reakce zahrnuje buňky a molekuly v částech těla daleko od místa zranění a je zaměřena na obnovení původního tvaru živočicha.  Studie vrhá nové světlo na zásadní význam udržování tvaru těla u zvířat a rozšiřuje naše chápání molekulárních drah zapojených do regenerace.