Na jaře 2013 do Čech zavítala mimořádná osobnost – profesor Georgij Iljič Tošinskij. Profesor Tošinskij patří do nejstarší generace jaderných vědců a celý svůj profesní život věnoval malým jaderným reaktorům. Je autorem pohonu pro nejrychlejší jaderné ponorky třídy 705K alfa a v 90. letech přišel jako první s návrhem využít je v civilní jaderné energetice. Tento nápad se stal základem pro reaktor SVBR-100, jeden z nejslibnějších ruských projektů současnosti. Server Atominfo.cz s ním udělal rozhovor, který se podařilo převzít do Třípólu.

Výsledkem práce vědců z Vysokého učení technického v Brně, Odboru fluidního inženýrství Victora Kaplana, se stala dvoustupňová vodní vírová turbína v kaskádovém uspořádání, která si oproti původní turbíně vhodné pro spády toků do tří metrů poradí i se spády až dvojnásobnými. Brněnští vědci stroj nedávno oficiálně prezentovali na mezinárodní konferenci v Londýně.

Tým českých mladých astronomů „zabodoval“ a ze 7. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA) přivezl dvě medaile – stříbrnou a bronzovou. Uspěl tak v mezinárodní konkurenci 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu. Finále proběhlo od soboty 27. července do neděle 5. srpna v řeckém Volosu. Hostitelem soutěže byla Řecká astronomická společnost finančně podporovaná městem Volos, Thessalskou univerzitou, Aristotelovou univerzitou v Soluni a desítkami soukromých sponzorů. Záštitu nad soutěží převzal řecký prezident a řecké ministerstvo školství.

Posádky kabelových měřicích vozů nasedají a vyrážejí do terénu. S nimi i dva „mlaďasové“ – osmnáctiletý Karel Tošenovjan a o rok mladší Martin Pavel. Jejich úkolem je být „k ruce“ a spíš se dívat, jak se co dělá. Zatím ještě studují a tady absolvují odbornou praxi. O generaci i dvě starší kolegové k nim přistupují shovívavě. „Kluci nás vzali dobře, i když jsme pro ně starost navíc – všechno nám ochotně vysvětlí,“ říká Karel Tošenovjan.

Při toulkách po Spojených státech jsem se zaměřil na nejrůznější přírodní i technické unikáty. Patřil mezi ně i atom. Není divu. V roce 1987 jsme totiž spolu s kolegou Janem Tůmou vydali knihu Atom skrývá naději, v níž jsme také uvedli, že první jaderný reaktor na světě byl postaven a pod tribunou stadionu Chicagské univerzity spuštěn 2. prosince 1942. Při popisu této světodějné událost jsme tenkrát vycházeli jen z písemných podkladů. Spatřit stadion na vlastní oči jsem do pádu totality v Československu nemohl, a když jsem přijel do Chicaga v roce 1992, bylo pozdě. Laboratoř už neexistovala. Připomíná ji jen památník.