e-zin popularizující vědu a techniku

Záhada Archy úmluvy

K čemu vlastně sloužila? Když archu podle popisu v Bibli postavíme, vznikne samonabíjecí kondenzátor. To se podařilo studentům jedné vysoké školy v USA. Jejich model v měřítku 1:5 dosáhl na svorkách napětí 0,7 kV. Kondenzátor je tvořen dvěma zlatými deskami, dielektrikem je akáciové dřevo s velkým množstvím pryskyřice. Nabíjení kondenzátoru obstarávají zlaté hroty připevněné k jedné z desek, které nasávají elektrostatický náboj z okolního proudícího vzduchu. Archu bylo možné také zkratovat pomocí dvou tyčí protažených oky po stranách.

Přemnožíme se nebo vymřeme?

Futurologové – novodobí věštci ve vědeckém hávu – často a rádi mluví o přelidnění jako o jedné z velkých hrozeb pro budoucnost lidstva. Politici, kteří občas fušují do řemesla sociologům, naopak bijí na poplach – porodnost klesá, ekonomicky aktivního obyvatelstva je stále méně, a kdo bude vydělávat na důchody současné generace? Vezměte si příklad z Bacha a nedávejte si bacha, hlásaly před několika lety bilboardy jisté politické strany. Co nám tedy vlastně hrozí – přelidnění nebo vymření?

Vztyčte štíty!

Milovníci Star Treku zaplesají: technologie předpovězená scifi se opět stává realitou. Intenzivní výzkum jaderné fúze povede v budoucnu nejen k téměř nekonečné produkci ekologické energie, ale díky získanému technickému know-how bude možné chránit kosmonauty a kosmické stanice před nepříznivým kosmickým zářením.

Jak na rtuť?

Těžké kovy jsou často přítomné v různě vysokých koncentracích a různé formě téměř ve všech druzích průmyslových odpadních vod a ve spalných plynech ze spaloven, elektráren a tepláren. Vzhledem k vysoké toxicitě jsou nebezpečné pro široké okolí i v koncentracích velmi malých. Do potravního řetězce se dostávají vodou, rostlinnými ale i živočišnými produkty a na lidském zdraví mohou působit nevratné změny.

Svítíme s elektřinou

V předchozích článcích o využívání elektřiny, zejména v domácnostech, jsme napsali o hospodárném užití elektřiny v topení a chlazení. Oblast, kde je elektřina asi nejvíce vidět, je svícení. Mnozí máte možná i zkušenost typu: „Zhasínej! Ušetříš!“. To je však jen jedna z možností spoření. Trvalé úspory přináší spíše správně dimenzované a instalované lampy, použití moderních, energeticky méně náročných světelných zdrojů či možnost regulace příkonu a světelného toku.

... 1 « 531 532 533 534 535 536 537 » 632 ...

Soutěž / Leden

Poslední soutěž roku 2025 vyhrál pan Luboš Zoubek z Brna. Nejstarší a zároveň také stále provozovaná vodní elektrárna u nás je Křižíkova v Jindřichově Hradci, postavená 1886 a spuštěná 14. 3. 1887. Dodává elektřinu do sítě E.On, jejím vlastníkem je Národní památkový ústav, neboť je součástí zámku.

Netušili jsme, že to bude až tak těžké - ze všech odpovědí jen jedna byla správná. Ostatní odpovídali, že nejdéle provozovanou je malá vodní elektrárna v Písku (byla uvedena do provozu 1888), protože spoléhali na vyhledávače a na několika webstránkách je skutečně uvedena tato chyba. Opět se ukázalo, jak je důležité si informace ověřovat -  a to nejlépe u samotného zdroje: zámek JH, NPÚ, Městský úřad JH...)

Výherci posíláme malý dárek a všem dáváme šanci v soutěži na první čtvrtletí roku 2026:

Otázka zní: Nejtvrdší materiál v lidském těle je dentin - zubovina. Je však tvrdší než železo?

Na odpovědi se těšíme do 31.3. a chystáme odměnu.

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích článků?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail