Bez zařazení

Článků v rubrice: 338

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech. Nejproblematičtější jsou dodávky vzácného kobaltu, neboť 59 % veškeré produkce pochází z nestabilního Konga.

Odstraňování uhlíku z atmosféry

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda? Je vůbec takové geoinženýrství potřeba? Nebylo by lepší se na globální oteplování připravit, než proti němu „bojovat“? Vždyť v historii Země tu už mnohokrát bylo, i dávno předtím, než tu byl člověk!

Jak to bylo s Rákosovým pavilonem

Možná jste zaregistrovali plakáty s kobaltově modrým papouškem - vzácným arou Learovým -, které zvou do Rákosova pavilonu v pražské zoologické zahradě, slavnostně otevřeného 28. září 2019. Příležitost k tomu poskytlo sté výročí založení zoologické zahrady v Praze. V roce 1919 zahájila nově zvolená komise Ministerstva školství a národní osvěty přípravy k jejímu vybudování. Teprve 28. září 1931 pak zakladatel a první ředitel ZOO Praha prof. Jiří Janda přivítal první návštěvníky z řad veřejnosti. A protože byl prof. Janda zanícený milovník ptáků, od samého počátku tu nechyběla řada voliér pro opeřence. Jak ale běžel čas, ptačí voliéry postupně dosloužily. Když se v roce 2012 najednou objevil člověk s velkorysou nabídkou podpořit stavbu nového objektu pro papoušky, jen odborníci věděli, že onen téměř neznámý mecenáš stál například u zrodu tradice dnes tak oblíbené výstavy exotického ptactva v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi. Darem, za který vyrostl Rákosův pavilon, si Standa na konci života udělal velkou radost.

Mezinárodní organizace IUPAC

Letos si připomínáme 100 let od založení předchůdce dnešní International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) - Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie (1919-2019). Ihned po skončení Velké války (1914-1918), která začala být později nazývána první světovou, se v období od října 1918 do července 1919 uskutečnily tři konference, postupně v Londýně, Paříži a Bruselu, kde se setkali představitelé vědy vítězných států Dohody (25členné válečné koalice). Nejdříve byl v Londýně ustaven International Research Council (IRC) - Mezinárodní výbor pro výzkum - s cílem upravit narušené mezinárodní vztahy veškeré vědy a současně ustavit podřízené organizace pro jednotlivé vědní obory. Poté se z francouzské iniciativy sešlo 14. dubna 1919 v Paříži 49 zástupců chemických disciplín pěti spojeneckých dohodových zemí, aby založili mezinárodní konfederaci pro čistou a užitou chemii. Tyto aktivity jsou spojeny především se jmény tehdejšího prezidenta francouzské Societe de Chimie Industrielle inženýra Paula Kestnera (1856-1936), dalšího Francouze Henryho Louise (1856-1939) a Angličana Sira Williama Jacksona Poppeho (1870-1939), profesora krystalografie a stereochemie, vedoucího katedry chemie na Cambridge University. Všechny tehdejší státy světa byly vyzvány, aby vytvořily své národní orgány, které by do vznikající organizace mohly být začleněny. O dva dny později, tj. 16 dubna 1919, byly schváleny stanovy a zvolen první prezident konfederace Charles Moureu (1863-1929).

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index). I když jsou vyspělé technologie již přirozenou součástí našich životů, naše důvěra v ně není bezmezná. Většina lidí stále upřednostňuje běžný automobil před autonomně řízeným (64 % vs. 36 %), stejně tak by si většina lidí vybrala za asistenta člověka, ne robota (74 % vs. 26 %). Většina lidí (71 %) se shodne ve fascinaci vesmírnou turistikou. Vyplývá to z průzkumu technologické společnosti 3M, ve kterém lidé z celého světa vyjadřovali své názory na vědu.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery. Neexistovaly by bez nich počítačové čipy, instantní káva, LED displeje, solární panely nebo čisté chemikálie a léčiva. Dokáží vytvořit vakuum stejně silné jako na Měsíci. Řada z nich se vyrábí v extrémně čistém prostředí připomínajícím chirurgický sál. Řeč je o vývěvách společnosti Edwards, které se vyrábějí v Lutíně na Olomoucku (zde navazují na dřívější značku Sigma). Každá dvacátá vývěva na světě je vyrobena právě zde. Firma Edwards letos slaví 100 let.

1 2 3 4 5 6 » 57 ...

Nejnovější články

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.

Ochrana před civilními drony

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.

Fyzikální soutěž Fyziklání 2020

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech.

Odstraňování uhlíku z atmosféry

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda?

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail