Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 215

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO2, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.

Jsou ateisté chytřejší než věřící?

Učenci si již více než tisíciletí všímají zvláštního vztahu: ateisté mají tendenci být inteligentnější než náboženští lidé. Není jasné proč. Autoři nové studie dostali nápad: „Náboženství je instinkt“, říkají, „a lidé, kteří mohou vystoupit nad instinkty, jsou inteligentnější než ti, kteří se na ně spoléhají“. Ale je tomu opravdu tak?

Kdo si hraje, nesmutní

Pokusy opakovaně ukazují, že hraní si s vrstevníky („kočkování”) podporuje zdravý psychický vývoj mláďat. Pokud jste v dětství své rodiče dováděli k nepříčetnosti neustálým hlasitým zápasením, vězte, že jste posilovali svoji odolnost vůči depresi a jiným psychickým potížím. Jak to ale funguje? Tým Jeffreyho Burgdorfa z illinoiské Severozápadní univerzity se rozhodl najít pro blahodárné účinky hry vědecké zdůvodnění.

Nejzdravější potraviny pro náš mozek

Jídlo, které jíme, má samozřejmě klíčový vliv na naše zdraví. Začneme nový rok s předsevzetím živit se zdravě a podíváme se na potraviny, které mají největší význam pro strukturu a funkci našeho mozku a mohou naše mozkové schopnosti krátkodobě i dlouhodobě podpořit.

Původ náboženství

Paradoxně na to dnes umějí nejlépe (byť ne dokonale, protože to asi nikdy nepůjde) odpovědět ti, které obvykle s náboženstvím nespojujeme: vědci. Jak náboženství vzniklo? Je náboženská víra intuitivní, nebo je dána výchovou? Předává se geneticky? Jsou ateisté chytřejší, než věřící?

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes. V té době bylo v atmosféře velké množství skleníkových plynů z neznámých zdrojů, snad z vulkanických erupcí nebo z dopadů komet. Hladina CO2 v ovzduší dosahovala 1400 ppm. (Pro srovnání: dnes je to 414 ppm CO2 a v předindustriální době to bylo 280 ppm CO2.) Od té doby se Země začala ochlazovat a geologické procesy odčerpávaly CO2 z atmosféry.

1 2 3 4 5 6 » 36 ...

Nejnovější články

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.

Bohatá diagnostika tokamaku ITER

Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex).

Vodík jako palivo budoucnosti

Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. Loni dosáhly v Evropě rekordních téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují. Hlavním cílem je snížit cenu vodíku, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě.

Utopený deštný prales

V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.

Výzkum fúze hledá nové cesty

Po dvou odložených termínech předpokládaného dosažení prvního plazmatu v tokamaku ITER (z 2016 na 2019, pak na 2025) již probleskují zprávy o čtvrtém termínu (2028). Také se značně zvyšují náklady z plánovaných 5,6 mld dolarů na dnes odhadovaných 22 mld ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail