Medicína a přírodověda

Nová výzkumná práce Evropské laboratoře molekulární biologie publikovaná v Nature Communications klade základy pro vývoj nových léků specifických pro genetické mutace nebo změny odpovědné za nástup nádorů nebo genetických onemocnění.

Výzkumníci v Austrálii budují „živou semennou banku“, která má chránit poslední zbývající fragmenty australského deštného pralesa před klimatickými změnami. Jedním z cílů je zabránit vyhynutí prastarých stromů, jejichž kořeny původu sahají až do Gondwany, superkontinentu, který existoval před tím, než se před stovkami milionů let oddělily dnešní pozemské kontinenty.

Neobvyklé jezero s podmínkami, které mohly dát vzniknout životu na Zemi, leží v kanadské Britské Kolumbii. Vědci považují jezero Last Chance za obdobu jezer, která mohla na Zemi existovat před čtyřmi miliardami let a obsahovala ingredience pro raný život na naší planetě. Chemie jezera tyto vhodné podmínky připomíná.

Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu zdokumentovala 160 druhů, o kterých se dříve nevědělo, že by tu mohly žít, včetně 50 druhů pro vědu naprosto nových.

Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka (MDC-BIMSB), vědci zjistili, že přibližně jedna ze 40 buněk lidské kostní dřeně nese masivní chromozomální změny – například variace počtu kopií a chromozomální přeuspořádání – aniž by způsobily jakékoli zjevné onemocnění nebo abnormalitu. Kromě toho vzorky buněk od lidí starších 60 let měly tendenci mít vyšší počet buněk s takovými genomickými změnami, což naznačuje dříve neidentifikovaný mechanismus, který může přispívat k onemocněním souvisejícím se stárnutím. Studie byla publikována v časopise Nature Genetics.

Nový výzkum vědců Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) ukazuje, jak se mohly u různých živočichů vyvinout různé způsoby buněčného dělení a jak tato diverzita podporuje jejich různé životní cykly.