Medicína a přírodověda

V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější než ti, kteří jednoduše obývají stejnou geografickou oblast, ale v různých typech stanovišť. Analýzou desítek tisíc metagenomů tým zjistil, že zatímco většina mikrobů se přizpůsobuje konkrétnímu ekosystému, vzácnější podskupině známé jako „generalisté“ se může dařit ve velmi odlišných stanovištích.  V největší studii svého druhu vědci EMBL odhalují, že tento fakt může přispívat ke globálnímu šíření antimikrobiální rezistence.

Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. Zjistilo se však, že pouze určité typy tréninku mozku byly spojeny s nižším rizikem demence. Daly by se pro tyto účely vytvářet třeba videohry?

Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let. Na co čekají, až se probudí? Tyto nitrozemské bytosti – jsou to mikrobi – přežívají v některých z nejdrsnějších podmínek na planetě. Vědci je hledají a nacházejí ve vrtných jádrech získaných ze sedimentů mořského dna.

Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru. Náhodné křížení mezi divokými rostlinami rajčat a bramborám podobnými druhy (bez podzemních hlíz) před 8 až 9 miliony lety mohlo dát vzniknout našemu známému bramboru. Spolu se 107 existujícími divokými druhy brambor patří dnes pěstované brambory (Solanum tuberosum) do linie Petota. Nový výzkum naznačuje, že tato linie nebo skupina blízce příbuzných druhů, vznikla křížením předků dvou dalších linií: rajčete, jež má nyní 17 rostoucích druhů, a Etuberosum, ke které patří tři žijící druhy pocházející z Jižní Ameriky.

Nedávný laboratorní experiment ukázal, že kofein může zvyšovat rezistenci Escherichia coli vůči antibiotikům. Zda se tento objev vztahuje i na skutečné infekce u lidí, zatím není známo. Studie naznačila, že kofein může některým bakteriím pomoci udržet antibiotika mimo jejich buňky, což potenciálně snižuje terapeutické účinky těchto léků. Odborníci však říkají, že zatím není jasné, jak by se tento efekt mohl projevit u lidí, takže konzumenti kofeinu zatím nemusí panikařit. Na studii se podíleli vědci z univerzit ve Würzburgu, Mnichově, Tűbingenu, Heidelbergu a švédském Umeå.

Laboratorní studie odhaluje interakci mezi vlákninou a střevním mikrobiomem, která může být užitečná v boji proti rakovině. Studie na myších naznačuje, že mikroby ve střevech mohou pomoci imunitnímu systému a strava bohatá na vlákninu může být klíčem k uvolnění těchto výhod.