Medicína a přírodověda

Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu zdokumentovala 160 druhů, o kterých se dříve nevědělo, že by tu mohly žít, včetně 50 druhů pro vědu naprosto nových.

Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka (MDC-BIMSB), vědci zjistili, že přibližně jedna ze 40 buněk lidské kostní dřeně nese masivní chromozomální změny – například variace počtu kopií a chromozomální přeuspořádání – aniž by způsobily jakékoli zjevné onemocnění nebo abnormalitu. Kromě toho vzorky buněk od lidí starších 60 let měly tendenci mít vyšší počet buněk s takovými genomickými změnami, což naznačuje dříve neidentifikovaný mechanismus, který může přispívat k onemocněním souvisejícím se stárnutím. Studie byla publikována v časopise Nature Genetics.

Nový výzkum vědců Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) ukazuje, jak se mohly u různých živočichů vyvinout různé způsoby buněčného dělení a jak tato diverzita podporuje jejich různé životní cykly.

Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech. Tato transformace vede ke zvýšené bezpečnosti pacientů. Zde je pět lékařských inovací zahrnujících nejnovější technologie, všechny s potenciálem předefinovat zdravotní péči.

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění po pohyb, ale také poskytuje vědomí a porozumění. Přes jeho ústřední význam nebyl původ mozku dosud plně odhalen. První zvířecí mozky se objevily před stovkami milionů let. Mozek dnes chybí jen těm nejprimitivnějším živočišným druhům, jako jsou vodní houby. Paradoxně právě tyto druhy mohou být klíčem k odhalení záhady, jak se neurony a mozek poprvé vyvinuly.

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) v Heidelbergu.