Fyzika a klasická energetika

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila. Výsledek poskytuje vzácný praktický pohled na Hawkingovo záření – slabou tepelnou emisi, o které Stephen Hawking předpověděl, že by měla unikat z černých děr. Výzkumný tým v nové studii tvrdí, že je to doklad tlaku, který by v principu mohl způsobit pomalé odpařování skutečné černé díry. Mezinárodní tým v rámci laboratorního experimentu s optickými vlákny detekoval jak samotné záření, tak jeho dlouho hledanou „zpětnou reakci“ – způsob, jakým záření vrací energii zpět a přetváří objekt, který ho vytvořil.

Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu. Tento jev, nazývaný studené svařování, je pro inženýry kosmických lodí známým nebezpečím již dlouho. Co se vlastně děje na atomové úrovni a proč to vesmír tolik usnadňuje? Důvodem je nedostatek kyslíku ve vesmíru.

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším. Stavební inženýři již pilně pracují, aby LHC udělali urychlovač s „vysokou svítivostí“, čímž by se výrazně zvýšila frekvence srážek částic v zařízení. (Pozn. High Luminosity“ je v tomto kontextu míra počtu potenciálních srážek za jednotku času a plochy. Vyjadřuje, jak „intenzivní“ je paprsek částic a jak často mohou vznikat interakce.) Modernizace umožní produkci více než 15 milionů Higgsových bosonů ročně, studium Higgsovy samospojitosti (self‑coupling, jak interaguje sám se sebou) – klíčové pro pochopení raného vesmíru, vyhledávání extrémně vzácných procesů a potenciálních signálů nové fyziky a výrazné zlepšení přesnosti měření všech známých částic a interakcí.

Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, aniž by se materiál roztavil. Je to povrchová úprava, která nepotřebuje vysoké teploty, takže se nic nespálí, nedeformuje ani neroztaví. Čeští energetici jako jedni z prvních v jaderném světě využili tuto technologii při údržbě a opravách v Jaderné elektrárně Temelín.

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem. Nový výzkum jeho zápisníků naznačuje, že mohl být také jedním z prvních lidí, kteří pochopili důležitý princip gravitace – více než čtyři století před formulací moderní fyziky.

Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku. Podle odborného článku Ing. Ivana Cimbolince z časopisu Energetika, 10/2013 jsme sestavili článek informující, doufáme srozumitelně, co se tehdy zřejmě stalo a jak střídavá trakce mohla poškodit elektroinstalaci v domě na vzdálenost několika kilometrů.