Astronomie

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového lunárního jevu“ (Transient lunar phenomenon, TLP) – krátkodobé změny vzhledu části měsíčního povrchu. Anthony Cook, výzkumný pracovník fyziky na Aberystwyth University ve Velké Británii, uvádí, že za poslední dvě tisíciletí bylo zdokumentováno asi 3 000 TLP. Svědectví pocházejí od profesionálních i laických hvězdářů vybavených dalekohledy, fotoaparáty nebo jen dobrým zrakem. Jako TLP se označují zjasňující se, načervenalé nebo fialové nebo mlhavé skvrny.

Měsíc vstoupil do nové geologické éry, říkají vědci. Doufají, že jejich návrh na vyhlášení nové epochy Měsíce – lunárního antropocénu – podnítí diskuzi o vlivu člověka a pomůže zachovat důležité kulturní artefakty, jako jsou lidské stopy a stopy roverů.

Geofyzici, kteří zkoumali data z přistávacího modulu NASA InSight, objevili pod povrchem Marsu gigantický skrytý oceán, který by podle nich mohl hostit život. Voda z podzemí by pokryla planetu kilometrem vody. Objevitelé říkají, že je to slibné místo pro hledání života. Vědci zveřejnili svá zjištění 12. srpna 2024 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Analýza poznatků získaných o 42 starých hvězdách v Mléčné dráze odhalila náznaky jaderného štěpení. Znamená to, že ve vesmíru mohou existovat prvky mnohem těžší, než jaké se přirozeně vyskytují na Zemi. Zlato ve vašich špercích je totiž výsledkem masivních explozí starých hvězd - v našem magazínu jsme již o tom psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/87-kdo-umira-pro-zlato. Současný výzkum nabízí první přesvědčivý důkaz jaderného štěpení v jádrech hmotných hvězd.

Ganymed, Jupiterův měsíc, je větší než Merkur i Pluto a jen o málo menší než Mars. Může obsahovat více vody než všechny oceány na Zemi dohromady. Jupiterův měsíc je však tak chladný, že voda na jeho povrchu je zmrzlá. Jakákoliv kapalná voda by se skrývala asi 100 kilometrů pod jeho kůrou. Předchozí výzkumy naznačovaly, že led na povrchu Ganymedu by se mohl změnit z pevného skupenství přímo na plyn a přeskočit kapalnou formu, takže vodní pára by mohla tvořit část řídké atmosféry obřího měsíce. Důkazy o této vodě však dlouho byly nepolapitelné – až dosud. Ganymed má slaný podpovrchový oceán, který může obsahovat organické sloučeniny. Juno, kosmická sonda NASA, detekovala soli a organické sloučeniny na povrchu Ganymedu během průletu v červnu 2021, při kterém analyzovala Ganymed pomocí spektrometru JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper), což je přístroj určený ke studiu chemického složení a interakcí v atmosféře Jupiteru a jeho měsíců. A skutečně našla, že Ganymed má pod svou ledovou kůrou obrovský oceán.

Vědci poprvé v historii zaznamenali signál rádiových vln odpovídající polární záři, který způsobily elektrony urychlené sluneční skvrnou na povrchu naší hvězdy. Sluneční světelná show se odehrála zhruba 40 000 kilometrů nad sluneční skvrnou – magneticky zdeformovanou tmavou skvrnou na povrchu naší hvězdy. Astronomové na Zemi detekovali záblesky radiových vln v průběhu jednoho týdne. Již v minulosti vědci detekovali rádiové signály podobné polární záři ze vzdálené hvězdy, ale tentokrát  poprvé zaznamenali signál tohoto druhu z našeho vlastního Slunce. Svá zjištění publikovali 13. listopadu v časopise Nature Astronomy.