Obnovitelné zdroje

Právě začínající třetí desetiletí 21. století přinese masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť. Tvrdí to britsko-americká studie Rethinking Energy, podle které by tento způsob výroby elektřiny mohl v budoucnosti proměnit celý energetický sektor.

Počet instalovaných fotovoltaických elektráren v Česku se za loňský rok opět téměř zdvojnásobil. Jen v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám vzniklo téměř pět tisíc solárních střech. Čísla potvrzují, že pandemie koronaviru nezastavila nové investice do fotovoltaiky. Objevují se také inovativní projekty spojené s akumulací energie, solární panely na fasádě nebo použité jako střešní krytina. I přes tento trend ale Česká republika zaostává za většinou Evropy.

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci. Všichni přitom musejí řešit složité technické problémy už při testování jednotlivých komponent. I ti největší experti přiznávají, že třeba jen pouhá manipulace s lopatkou dlouhou přes sto metrů je na hranici současných technických možností. Pokrok ve větrné energetice tak generuje rozvoj celé řady nových technických řešení v dalších oborech.

Vodní elektrárna Slapy je ze dvou třetin jako nová. Úspěšná komplexní zkouška završila dlouhodobou modernizaci soustrojí TG1, vůbec nejrozsáhlejší v dosavadní 65-leté historii elektrárny. Investice za 150 milionů korun zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 %, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Na Slapech, výkonem druhé největší vodní elektrárně na vltavské elektrárně, vyrábějí bezemisní elektřinu celkem tři 48-megawattová soustrojí. Zatímco soustrojí TG3 bylo zmodernizováno už v roce 2011, poslední – TG2 – přijde na řadu začátkem příštího roku.

Od přelomu století rozbíhají dominantní světoví výrobci sériovou výrobu stále účinnějších a levnějších složek vodíkové energetiky: Siemens svoje elektrolyzéry PEM, kanadský Ballard i General Electric účinnější palivové články. Významné automobilky vedle středisek pro vývoj elektromobilů paralelně otevírají oddělení na „zelené“ elektromobily pro osobní a nákladní dopravu i autobusy s palivovými články. Pokroková města začala s pilotními projekty vodíkové mobility. Londýn nasadil patrové vodíkové autobusy, Paříž se chlubí tisícovkou H-taxíků, Německo přišlo s první vodíkovou železnicí a s menšími letouny, Čína s vodíkovou tramvají… Všechny významnější světové univerzity zapojily nové výzkumné kolektivy k dořešení principů a vylepšení účinnosti vodíkových technologií, které pak prezentují na mezinárodních konferencích a veletrzích s emblémy „H“.

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase. Dvanáctka Renaultů ZOE obklopila dobíječky ve Vestci u dálnice D0 v úterý, 15. září. Trio veřejných rychlodobíjecích stanic ČEZ má za sebou úspěšné dvouhodinové ověření fungování plně ostrovního provozu (jsou napojené na fotovoltaický systém) a spolehlivého pokrytí jednorázové poptávky ze strany řidičů. Využívání sítě veřejných dobíjecích stanic ČEZ rozmístěných od Mariánských Lázní až po Třinec zažívá boom. ČEZ aktuálně po celé České republice provozuje zhruba 230 veřejných dobíjecích stojanů, tj. asi polovinu všech tuzemských profesionálních stanic. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu Doprava.