Obnovitelné zdroje

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod. Na jedné straně globální oteplování zvyšuje povrchovou teplotu vody, čímž mění koncentraci kyslíku ve vodě, mění stratifikaci a mořské proudy (jejich trasy a vlastnosti). Na druhé straně živiny vypouštěné do pobřežního prostředí odtokem z půdy (přicházející zejména prostřednictvím hnojiv nebo odpadních vod) vytvářejí nadměrné výkvěty řas. Protože bakterie zodpovědné za rozklad řas dýchají kyslík, čím více řas je, tím více kyslíku bakterie spotřebují: jedná se o eutrofizaci. Když přestane být dostatek kyslíku, začnou bakterie mobilizovat látky, jako je fosfor, dříve uložený v sedimentu, který pomáhá krmit nové řasy. Tento začarovaný kruh vyčerpává obsah kyslíku, který v určité chvíli již nestačí k udržení podmořského života.

Nezvyklý pohled nabízela v polovině dubna nádrž vodní elektrárny Lipno II, která slouží k vyrovnávání kolísavých odtoků při provozu výše umístěné špičkové elektrárny Lipno I. Kvůli výměně česlí sloužících k zachytávání nečistot ve vodě museli energetici ve spolupráci s vodohospodáři řízeně o několik metrů (cca 5 m) snížit hladinu jezera nad Vyšším Brodem. Šlo o první kompletní výměnu tohoto zařízení od zahájení provozu elektrárny v roce 1956. Akce předcházela největší modernizaci v historii menší z lipenských elektráren. V následujících dvou letech se tu vymění turbína, generátor i řídicí systém.

Vodní elektrárna ve Štěchovicích zahájila provoz v létě 1944 jako druhý dokončený stupeň Vltavské kaskády. O tři roky později ji doplnila přečerpávací elektrárna s horní nádrží na kopci Homole. Obě jsou důležitými součástmi české energetické soustavy, hlavně díky schopnosti dodat elektřinu během několika desítek vteřin od povelu dispečera. Provozovatel ČEZ je proto udržuje ve špičkové kondici. Přesvědčit se o tom bude moci i veřejnost. Na soboty 21. a 28. září připravila elektrárna speciální prohlídky pro veřejnost, podmínkou je registrace na www.cez.cz/stechovice. Lidé se při nich dostanou i na místa, kam to při běžných exkurzích není možné.

Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí. Dobré podmínky pro výrobu v obnovitelných zdrojích se v prvním pololetí 2024 promítly do 4,7% růstu produkce těchto elektráren ČEZ v České republice. Výroba meziročně vzrostla z 1,3 TWh na téměř 1,4 TWh. Naposledy za pololetí vyrobil ČEZ více energie z vody, slunce a větru v roce 2013. Energetici jdou vstříc přízni počasí také kvalitní údržbou elektráren i využíváním předpovědí počasí, vodním elektrárnám se daří i díky vyšší efektivitě modernizovaných soustrojí.

Nejdéle sloužící přečerpávací elektrárna v ČR umí najet na plný výkon za tři minuty. Po dobu čtyř hodin pak zvládne dodávat do energetické sítě výkon cca 50 MW. Dne 26. července 2024 se vrátila do provozu po tříměsíční výměně řídicího systému, elektrických ochran a celkové údržbě. Energetici mj. provedli servis i v 582metrovém přivaděči k horní nádrži na Homoli.

Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém. Přečerpávací elektrárna umí v případě potřeby začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW za pouhé 3 minuty. Při celkové údržbě energetici pracují i v jindy nepřístupném 582 metrovém přivaděči k turbíně, v potrubí, které spojuje horní nádrž na vrchu Homoli s řekou Vltavou.