Obnovitelné zdroje

Vodní elektrárna Slapy je ze dvou třetin jako nová. Úspěšná komplexní zkouška završila dlouhodobou modernizaci soustrojí TG1, vůbec nejrozsáhlejší v dosavadní 65-leté historii elektrárny. Investice za 150 milionů korun zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 %, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Na Slapech, výkonem druhé největší vodní elektrárně na vltavské elektrárně, vyrábějí bezemisní elektřinu celkem tři 48-megawattová soustrojí. Zatímco soustrojí TG3 bylo zmodernizováno už v roce 2011, poslední – TG2 – přijde na řadu začátkem příštího roku.

Od přelomu století rozbíhají dominantní světoví výrobci sériovou výrobu stále účinnějších a levnějších složek vodíkové energetiky: Siemens svoje elektrolyzéry PEM, kanadský Ballard i General Electric účinnější palivové články. Významné automobilky vedle středisek pro vývoj elektromobilů paralelně otevírají oddělení na „zelené“ elektromobily pro osobní a nákladní dopravu i autobusy s palivovými články. Pokroková města začala s pilotními projekty vodíkové mobility. Londýn nasadil patrové vodíkové autobusy, Paříž se chlubí tisícovkou H-taxíků, Německo přišlo s první vodíkovou železnicí a s menšími letouny, Čína s vodíkovou tramvají… Všechny významnější světové univerzity zapojily nové výzkumné kolektivy k dořešení principů a vylepšení účinnosti vodíkových technologií, které pak prezentují na mezinárodních konferencích a veletrzích s emblémy „H“.

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase. Dvanáctka Renaultů ZOE obklopila dobíječky ve Vestci u dálnice D0 v úterý, 15. září. Trio veřejných rychlodobíjecích stanic ČEZ má za sebou úspěšné dvouhodinové ověření fungování plně ostrovního provozu (jsou napojené na fotovoltaický systém) a spolehlivého pokrytí jednorázové poptávky ze strany řidičů. Využívání sítě veřejných dobíjecích stanic ČEZ rozmístěných od Mariánských Lázní až po Třinec zažívá boom. ČEZ aktuálně po celé České republice provozuje zhruba 230 veřejných dobíjecích stojanů, tj. asi polovinu všech tuzemských profesionálních stanic. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu Doprava.

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů. Rychlým tempem ale přibývají i systémy využívající vnitrozemské vodní plochy. Na světě bylo ke konci roku 2019 v provozu už přes 340 plovoucích elektráren o kapacitě téměř 3 GW v přibližně 40 zemích. Trh je soustředěn v Asii, kde je instalováno 87 % celosvětové plovoucí solární kapacity a kde plovoucí elektrárny vznikají zejména na energetických a zavlažovacích vodních dílech. V Evropě je největší zájem o využití jezer vzniklých při sanaci bývalých povrchových dolů.

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA. V Evropě je jednou ze společností, které se snaží tento nový trend zachytit, i český ČEZ.

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod. V poslední době se ale objevují investice do plovoucích větrníků, které jsou sice dražší, ale lépe využijí větrnou energii. Podle odhadů činí potenciál plovoucích větrných elektráren v Evropě, USA a v Japonsku kolem 7 000 GW.