Jaderná fyzika a energetika

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký. Vítr se pohybuje po ledu, na úbočí hory je zima, ale ne vždy zde mrzne. Tam, kde kdysi údolí zaplňoval hustý modrý led, nyní vyčnívá holá skála jako odhalená kost. Rok od roku se západní část ledovce Huayna Potosí ztenčuje a ustupuje, za rok přibližně o 24 metrů. Ve své stopě za sebou zanechává roztroušené kameny a jezero s tající vodou, které ještě v roce 1975 neexistovalo, a nyní označuje bývalé hranice ledovce.

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“. Úspěšná operace, kterou generální ředitel ITER Pietro Barabaschi oslavoval jako „rekordní výkon“ a kterou vedoucí stavebního projektu Sergio Orlandi považoval za „úspěch nejvyšší úrovně“, byla sledovaná s obavami. Soustředila se v ní většina problémů, kterým musí ITER čelit během závěrečné fáze montáže tokamaku. Pietro Barbashi nepřehání, když zde mluví v superlativech o montáži největšího tokamaku v historii. Pietro Barbashi mě totiž přesvědčil svým proslovem, který zaznamenal Peter Matijek ze slovenského Forbesu (https://www.forbes.sk/nechceme-vyvarat-iluziu-ze-sme-uz-na-hranici-pokroku-hovori-pietro-barabaschi-z-iter-2/?srsltid=AfmBOopNIrxHBH5HruTp_-q0brgZTrOzW6oS2AyREu8vLk3mUUF7Ow-8)

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050. Přibližně 10 % tohoto nárůstu bude pocházet z malých modulárních reaktorů (SMR). Přestože ve hře je dnes mnoho typů reaktorů, velké reaktory budou zřejmě dominovat. Velké vodou chlazené reaktory byly ústředním bodem vzestupu jaderného průmyslu ve 20. století a moderní reaktory stejného typu dnes plánované nebo ve výstavbě, mnohé v rozsahu (1–1,7) GW(e), jsou připraveny poskytnout většinu nové jaderné kapacity.

„Světový závazek skoncovat se znečištěním plasty je jasný a nepopiratelný,“ řekla Inger Andersen, výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), když se v prosinci 2024 v Busanu v Korejské republice chýlilo ke konci páté jednání o mezinárodním právně závazném nástroji na znečištění plasty. Zatímco si zástupci z více než 170 zemí a pozorovatelé ze stovek organizací chystají prezentace na příští zasedání ve švýcarské Ženevě, vědci a technologové dělají pokroky ve výzkumu. Snahy o recyklaci a upcyklaci se zintenzivňují, protože to je nejschůdnější možnost nakládání s plastovým odpadem. Radiační technologie se objevují jako inovativní, čistý a účinný nástroj pro přeměnu použitých plastů na nové produkty.

Přesně 3. května uplynulo 40 let od zahájení zkušebního provozu první jaderné elektrárny na území České republiky. Jsou to Dukovany, které leží u obce stejného jména na rozmezí krajů Vysočina a Jihomoravského. Od svého spuštění v roce 1985 se dukovanská elektrárna stala klíčovým pilířem energetické stability a bezpečnosti země. S dosavadní výrobou přesahující 525 000 GWh čisté bezemisní energie je zdrojem s největší výrobou u nás, která by stačila pokrýt celkovou spotřebu České republiky na celých 9 let. Výstavba a velmi krátké uvedení všech čtyř bloků do provozu, je dodnes světovým úspěchem české jaderné energetiky. Spouštění proběhlo v letech 1985 (1. výrobní blok), 1986 (2. výrobní blok) a 1987 (3. a 4. výrobní blok). ČEZ při příležitosti výročí připravil speciální webovou stránku na adrese www.40letdukovany.cz, která mapuje historii elektrárny čtyřiceti komentovanými fotografiemi.  

Celosvětový zájem o malé modulární reaktory (Small Modular Reactors, SMR) stále roste. Významně jej urychlil rychlý vstup datových center na trh (v souvislosti s rozvojem umělé inteligence). SMR jsou považovány za levnější a snadněji postavitelné než dnešní velké jaderné reaktory. Je stále více pravděpodobné, že budou cestou vpřed, neboť tradiční jaderný průmysl má potíže s dokončováním rozsáhlých projektů včas a v rámci rozpočtu. Otázkou nyní je, kdy, nikoli zda, bude první západní SMR uveden do provozu. A uchazečů je dost. V říjnu 2024 uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii 68 projektů SMR ve vývoji, včetně čtyř v provozu a dalších čtyř ve výstavbě. Tento článek uvádí 10 iniciativ, které pravděpodobně zaznamenají pokrok již v roce 2025.