Možná jste slyšeli radu: Když blízko tebe udeří blesk, vzdal se od toho místa co nejkratšími krůčky! Zdá se vám to nesmyslné? Abychom utíkali dostatečně rychle, musíme přece dělat dlouhé kroky! Ale ouha, právě to by nám mohlo ošklivě uškodit. Půda je od blesku nabitá na vysoké napětí. Proč kraťoučké krůčky? Pojďme si udělat pokus vysvětlující, co je to krokové napětí.
Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.
Beton patří k nejpoužívanějším stavebním materiálům. Jeho předchůdcem, používaným už ve starověkém Římě, byla malta využívající jako pojivo sopečný přírodní „cement“. O její kvalitě svědčí mnohé starověké stavby, které se dochovaly v oblasti Středomoří dodnes. Beton v dnešní podobě však vznikl až po vynálezu portlandského cementu na počátku 19. století, u nás byl použit poprvé v roce 1912. Co je to tzv. předpjatý beton? Udělejme si pokus.
"Magický písek, díky kterému se vaše děti už nikdy nebudou nudit. Superpísek s úžasnými vlastnostmi. Neustále drží u sebe, nikdy nevysychá. Je hebký, měkký a velmi příjemný na dotek, zdravotně nezávadný. Nikdy se nerozsype a nebude dělat nikde nepořádek." Takto o něm píší prodejci, lákající k jeho zakoupení. A rodiče rádi koupí, protože to je opravdu skvělá hračka. Fyzikovi - koumákovi však začne vrtat hlavou: Čím to, že má takové vlastnosti? Je to opravdu písek?
Internetem koluje mnoho lákavých návodů na zhotovení zábavné fyzikální hračky, dramaticky demonstrující přeměnu potenciální energie na kinetickou. Stačí zadat do vyhledávače termín „Stick Bomb“, čili v překladu „bomba z tyčinek“. Pro sestavení experimentální „bomby“ jsou nejvhodnější špachtle, které se prodávají v lékárně pod názvem Ústní lžička. Z prohnutých špachtlí lze vytvářet různé důmyslně propletené mřížky, které drží pohromadě silami pružnosti. Stačí však některou špachtli uvolnit a celá konstrukce se bleskurychle rozpadne – doslova exploduje.
Už lidé ve starověkém Egyptě nebo Číně věděli, že stíny Sluncem ozářených předmětů mění během dne svou délku. Nejkratší jsou v poledne, nejdelší ráno a večer. Stačilo vztyčit svislý sloup – gnómón – na vodorovné ploše, změřit délku jeho stínu a získat aspoň přibližné časové rozdělení dne. Takové primitivní sluneční hodiny sice nebyly příliš přesné, ale našim předkům to nevadilo. Vždyť například staří Řekové dělili den jen na čtyři části: ráno, předpoledne, odpoledne a podvečer. Pojďme si sluneční hodiny vyrobit.
Určitě jste někdy zkoušeli přiblížit magnety stejným pólem k sobě. Nešlo to a nešlo. Takový nástěnkový magnet má pár gramů. A odpudivá síla je překvapivě velká. Nyní si představte magnet se supravodivým vinutím o hmotnosti 360 tun, kterým se prohánějí desítky kiloampérů elektrického proudu.
Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren.
Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka ...
Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů.
Věřili byste, že se v každém okamžiku nachází ve výšce 10 km nad zemí více než půl milionu lidí? Ano, tak hustá je letecká doprava. Odhaduje se, že se stává největším zdrojem emisí CO2. Lidé se cestování letadly už nevzdají, mimo jiné i kvůli stále levnějším letenkám.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
