K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel. V 60. letech Brueckner sám nezávisle na ostatních přišel s myšlenkou inerciální fúze pomocí laserů.

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Pro účast na besedě o studiu je nutné se předem registrovat.

Prosíme, učiňte tak co nejdříve na odkazu: www.mff.cuni.cz/dod, kde také najdete podrobný program.

Podle dojezdové vzdálenosti je možné zvolit začátek besedy v 9:00, 10:00 nebo 11:00. Na stejné adrese naleznete všechny další potřebné informace.

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery. Neexistovaly by bez nich počítačové čipy, instantní káva, LED displeje, solární panely nebo čisté chemikálie a léčiva. Dokáží vytvořit vakuum stejně silné jako na Měsíci. Řada z nich se vyrábí v extrémně čistém prostředí připomínajícím chirurgický sál. Řeč je o vývěvách společnosti Edwards, které se vyrábějí v Lutíně na Olomoucku (zde navazují na dřívější značku Sigma). Každá dvacátá vývěva na světě je vyrobena právě zde. Firma Edwards letos slaví 100 let.

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena. Asi poprvé se mohli čtenáři v českých zemích setkat s jeho jménem již v roce 1861 ve článku jakéhosi Dr. A. Schwarzera v periodiku „Škola a život“, vycházejícího s podtitulem „Časopis zvláště pro učitele, pěstouny i rodiče a vzdělavatele lidu“. Mimo jiné se zde píše: „Světlo a teplo jsou výjevy, které se ve fysice přísně od sebe dělí... Světlo a jeho barva se považuje za něco hmotného, opíraje se na nejnovější vynálezy, dle kterých se světlo chemicky rozkládati dá. - O takových vynálezech jsou mi pouze neurčité zprávy německého lučebníka Bunsena známy, v kterých oznamuje, že se mu podařilo ve sluneční záři některých hmotných prvků najíti. - Nálezy tyto nejsou jednak dosti ztvrzeny, jednak z nich nevysvítá, třeba by pravdivé byly, zda-li prvky ve světle nalezené jsou světlu podstatné, zda-li jsou světlo samé; pročež se mi zdá býti přenáhlené na tak úzkém a vrtkavém základě důležitý výrok pronésti, že světlo jest hmotné.“

(Věnováno letošnímu výročí 120 let od úmrtí vynikajícího německého fyzika a chemika Roberta Bunsena.)