e-zin popularizující vědu a techniku

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým polem – ale máme pro získání dost vysoké hustoty a dost dlouhé doby udržení plazmatu dát přednost extrémním magnetickým polím co do konfigurace i intenzity, nebo většímu objemu plazmatu?

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly. Atilla Krasznahorkay a jeho kolektiv z maďarského Ústavu jaderného výzkumu maďarské akademie věd Atomki v Debrecínu již celou řadu let studují rozpad radioizotopu beryllia-8. V roce 2016 uveřejnili podrobnosti o náhodném objevu, o němž se domnívají, že v něm hraje roli neznámá částice. Později byla tato částice označena jako možný náznak existence páté síly. Nyní tito výzkumníci objevili další anomálii, tentokrát z oblasti přenosu energie, která souvisí s excitovaným stavem jádra hélia. Mohlo by se jednat o projev stejné částice. Vypočítali, že tato částice má hmotnost kolem 17 megaelektronvoltů a je tedy asi 33× těžší než elektron. Proto ji nazvali X 17.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás. Komáři detekují pach, který vydáváme pomocí specializovaných smyslových orgánů. Pomocí jemných chemických stop, které naše těla zanechávají, neomylně najdou svou oběť.

Náměty do globální diskuse o energetice

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.

Ocelová schránka pro 150 000 000 °C horké plazma

Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické cívky, aby se navlékly na neméně gigantický toroid z nerezi. Tisíce tun oceli a supravodivého materiálu. Začala poslední fáze montáže fúzního reaktoru, který má poprvé v historii lidské společnosti zažehnout ZISKOVOU termojadernou fúzi na Zemi. „Nedostatek energie“ má šanci se stát globálně neznámým pojmem!

1 2 3 4 5 6 » 490 ...

Soutěž / Červen

Protože na květnovou otázku nikdo správně neodpověděl, prodlužujeme termín do konce června.

Otázka zní: Některá atomová jádra se mohou přeměňovat dvěma různými mechanismy, každým s jinou pravděpodobností a tedy jiným poločasem. Takže existují radionuklidy, které mají dva rozdílné poločasy rozpadu u stejného jádra. Uměli byste najít příklad?

Správnou odpověď odměníme dárkem!

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích PDF čísel?

Provoz portálu v roce 2019 a 2020
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail