Rozhovory

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ a o tom, co by země celého světa měly udělat, aby se vyhnuly katastrofě.

Lidé vyčerpávají zásoby sladké vody na Zemi závratnou rychlostí čerpáním podzemní vody a vysáváním řek. Kontinenty každoročně ztrácejí mnoho vody, aby uspokojily potřeby miliard lidí. A v lednu zpráva Organizace spojených národů varovala, že svět vstupuje do éry „globálního vodního bankrotu“, což znamená, že jsme nevratně poškodili celé sladkovodní systémy.

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle. O půstu a vlivu cukru na lidské tělo mluvil již dlouho předtím, než se tyto věci staly „cool“. Nyní má na kontě více než 100 vědeckých publikací a je vedoucím týmu v kalifornské laboratoři Buckova Institutu Kapahi Lab. Pomáhá nám pochopit, jak můžeme žít nejen déle, ale i lépe. Každý, kdo ho v životě potkal, byl fascinován jeho zvědavostí pochopit lidské stárnutí. V tomto článku rozebereme, jak vám méně jídla může pomoci žít déle, proč cukr ovlivňuje vaše tělo a jak spánek a cvičení ovlivňují váš mozek. Dotkneme se také toho, co výzkum stárnutí může znamenat pro běžné lidi a jaké jednoduché věci můžeme udělat, abychom se cítili lépe už dnes a možná i žili déle.

Emil Kolben spolupracoval s vynálezci Edisonem i Teslou, v Čechách soupeřil s Křižíkem a vsadil na střídavý proud. Stejně jako Baťa nebo Škoda byl strůjcem velkolepého podnikání, které ovlivnilo hospodářský vývoj v českých zemích na celá desetiletí. Kolbenův životní příběh je fascinující. Po studiích na pražské technice získal stipendium na cestu do zahraničí. V USA pracoval s Edisonem a v pouhých 25 letech se stal šéfinženýrem jeho vývojových laboratoří a nejbližším Edisonovým spolupracovníkem. Po 5 letech strávených v USA se rozhodl vrátit do Evropy. Pod jeho vedením se roku 1891 uskutečnil nejdelší přenos třífázového proudu s nejmenší ztrátou, z Laufenu do Frankfurtu v délce 175 km, který potvrdil, že může být elektrifikován celý svět.

Jaderňák nemusí pracovat jen u reaktoru. Absolventka Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), Jitka Kostková, pracuje od ledna 2021 jako softwarová inženýrka v pražské kanceláři firmy PureStorage. Letos získala jednu ze tří Cen Antonína Svobody, které vyhlašuje Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI). Před rokem dostala nejvyšší ocenění Cenu Josepha Fouriera o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd. Během doktorátu působila nejen na fakultě, ale také v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR (ÚTIA).

Vědci přemýšlejí o potenciálu jaderné fúze již od minulého století. Zatím zůstává komerční fúze jen vzdáleným snem. Proč tomu tak je, na to se ptá Michael Madson, redaktor Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, Melanie Windridge, ředitelky UK Fusion Industry Association a zakladatelky organizace Fusion Energy Insights.

Technologie hrají rok od roku výraznější roli nejen v průmyslu, ale i ve vzdělávání. Robotika je žhavým tématem současnosti. Hraje velkou roli při automatizaci v průmyslu, ve výzkumu, ale čím dál více se promítá i do našich všedních životů. Připraví nás roboti o práci? A co mohou naučit naše děti? O robotech a technologických trendech povídá Jana Večerková, zakladatelka Coding Bootcamp Praha. Vystudovala ve Velké Británii a působí již deset let v oblasti startupů a vývoje inovativních produktů po celé Evropě. Coding Bootcamp Praha je mezinárodně oceňovaný program pro lidi, kteří chtějí změnit kariéru směrem k vývojářství webů.