Rozhovory

Jaderňák nemusí pracovat jen u reaktoru. Absolventka Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), Jitka Kostková, pracuje od ledna 2021 jako softwarová inženýrka v pražské kanceláři firmy PureStorage. Letos získala jednu ze tří Cen Antonína Svobody, které vyhlašuje Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI). Před rokem dostala nejvyšší ocenění Cenu Josepha Fouriera o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd. Během doktorátu působila nejen na fakultě, ale také v Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR (ÚTIA).

Vědci přemýšlejí o potenciálu jaderné fúze již od minulého století. Zatím zůstává komerční fúze jen vzdáleným snem. Proč tomu tak je, na to se ptá Michael Madson, redaktor Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, Melanie Windridge, ředitelky UK Fusion Industry Association a zakladatelky organizace Fusion Energy Insights.

Technologie hrají rok od roku výraznější roli nejen v průmyslu, ale i ve vzdělávání. Robotika je žhavým tématem současnosti. Hraje velkou roli při automatizaci v průmyslu, ve výzkumu, ale čím dál více se promítá i do našich všedních životů. Připraví nás roboti o práci? A co mohou naučit naše děti? O robotech a technologických trendech povídá Jana Večerková, zakladatelka Coding Bootcamp Praha. Vystudovala ve Velké Británii a působí již deset let v oblasti startupů a vývoje inovativních produktů po celé Evropě. Coding Bootcamp Praha je mezinárodně oceňovaný program pro lidi, kteří chtějí změnit kariéru směrem k vývojářství webů.

V dnešním rozhovoru budu čelit významné přesile - na jednu tazatelku šest odpovídajících! Třípól zpovídá absolventky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, které vytvořily společný projekt o nukleární medicíně, onkologii a radioterapii nazvaný Aurora_cz. Projekt Aurora_cz se zrodil pod křídly pražské sekce Evropské fyzikální společnosti (EPS) Young Minds. Young Minds je mezinárodním projektem jehož se účastní 18 zemí po celém světě. Tým projektu Aurora_cz se skládá ze šesti dam a dívek - experimentálních jaderných a částicových fyziček Anežky Kabátové a Jany Crkovské a z radiologických fyziček Anny Jelínek Michaelidesové, Markéty Farníkové, Petry Osmančíkové a Barbory Drškové.

Problémy jaderného průmyslu přicházejí zvnějšku. Jaderný průmysl je musí překonat, aby pomohl řešit existenciální hrozbu klimatických změn. Na tom se shodli panelisté konference Nuclear Energy and its Future pořádané agenturou Reuters Next 11. ledna 2021. Mezi výzvy patří: tvrzení, že jaderná energie je zastaralá technologie; náklady na financování; tržní design; politické změny; vnímaná konkurence s obnovitelnou energií a mylné představy veřejnosti o radioaktivním odpadu.

Lidstvo může prospívat na této planetě jen tehdy, dokud k nám planeta bude vlídná. Jaké jsou však limity „vlídnosti“? Tuto otázku si v roce 2009 položil Johan Rockström, profesor na universitě ve Stockholmu, v rámci prvního vědeckého rozboru bezpečných životních podmínek. On a jeho 28 spolupracovníků je nazvali planetárními hranicemi. Varovali, že jestliže překročíme kteroukoliv z těchto hranic, riskujeme destabilizaci života podporujících systémů a uvedení planety do chaotického stavu. Špatnou zprávou je to, že lidstvo již překročilo čtyři z uvedených devíti hranic. Redaktor Fred Pearce klade Johanu Rockströmovi následující otázky.